# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 192/24

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 192/24
- ECLI: ECLI:CZ:US:2024:1.US.192.24.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 2. 2024
- Datum zveřejnění: 21. 3. 2024
- Klíčová slova: litispendence
- Dotčené předpisy: 182/1993 Sb., § 35 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

2. V řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, stěžovatelka vystupovala jako vedlejší účastnice na straně žalobkyně, obchodní společnosti PAMUKALE s. r. o. (dále jen "žalobkyně").

3. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Zjistil přitom, že stěžovatelčina ústavní stížnost je nepřípustná podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť Ústavní soud již jedná o ústavní stížnosti žalobkyně proti týmž rozhodnutím obecných soudů. Ústavní stížnost žalobkyně byla Ústavnímu soudu doručena dne 12. ledna 2024, ústavní stížnost stěžovatelky až dne 19. ledna 2024. Ve věci je tak dána překážka litispendence.

4. Při porovnání ústavních stížností stěžovatelky a žalobkyně dále Ústavní soud zjistil, že jsou prakticky identické a jejich text se liší pouze v detailech, jako jsou odlišné datum, kdy bylo doručeno usnesení Nejvyššího soudu, nebo to, že popisuje-li stěžovatelka některá jednání obecných soudů, uvádí, že jimi byla porušena práva žalobkyně (naproti tomu žalobkyně sebe samu ve své ústavní stížnosti označuje jako stěžovatelku, a proto uvádí, že šlo o porušení práv stěžovatelky), a rovněž v tom, že každá byla podána jiným advokátem. Fakticky se tak stěžovatelka nedomáhá ochrany svých vlastních ústavně zaručených základních práv, nýbrž práv žalobkyně. Ostatně bylo to právě dovolání žalobkyně, které bylo napadeným usnesením Nejvyššího soudu odmítnuto.

5. Ve věci je tak dán rovněž důvod odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, neboť ústavní stížnost nelze podat v zájmu ochrany cizích základních práv (obdobně například usnesení sp. zn. I. ÚS 466/23 ze dne 8. března 2023).

6. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a rovněž jako návrh podaný někým k tomu zjevně neoprávněným podle § 43 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

7. Nad rámec uvedeného Ústavní soud doplňuje, že v řízení o ústavní stížnosti žalobkyně má stěžovatelka postavení vedlejší účastnice. Má zde možnost předkládat soudu argumenty a činit procesní návrhy. Případné rozhodnutí, jímž by Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti žalobkyně, bude na prospěch i stěžovatelce (tzv. beneficium cohaesionis).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-192/24-1)