# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 179/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 179/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:1.US.179.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 4. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek

## Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 19. 3. 2001, která byla podána k poštovní přepravě dne 21. 3. 2001, jež došla Ústavnímu soudu dne 22. 3. 2001, napadá stěžovatelka v záhlaví uvedená rozhodnutí s tím, že jimi došlo k porušení jejího Ústavou ČR zaručeného základního práva plynoucího jak z Ústavy ČR, tak z Listiny základních práv a svobod podle čl. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1. Navrhuje, aby všechna rozhodnutí Ústavní soud zrušil.

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů, která začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1).

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud ČR svým rozhodnutím ze dne
30. 11. 2000 dovolání stěžovatelky do rozsudku odvolacího soudu ze dne
27. 6. 2000 podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné, když nebyl shledán žádný důvod přípustnosti dovolání, k němuž by dovolací soud musel přihlédnout, i když v dovolání nebyl uplatněn (§ 241 odst. 3 písm. a), § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř. v souvislosti s ustanovením
§ 237 odst. 1 o. s. ř.), je nutno vzít v úvahu, že v daném případě oním posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, je rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2000, čj. 55 Co 242/2000 - 119.

Ústavní soud je nucen konstatovat, že jestliže ústavní stížnost stěžovatelky byla podána k poštovní přepravě dne 21. 3. 2001, když rozsudek odvolacího soudu, jak vyplývá z obsahu stížnosti, byl doručen právní zástupkyni stěžovatelky dne 7. 9. 2000, nebyla ústavní stížnost podána v šedesátidenní lhůtě stanovené ve shora citovaném ustanovení zákona o Ústavním soudu, neboť posledním dnem, kdy lhůta k podání stížnosti mohla být zachována, byl den 6. 11. 2000.

Soudce zpravodaj proto musel tuto stížnost jako opožděnou odmítnout ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-179/01-01)