# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1771/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1771/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:1.US.1771.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 9. 2012
- Datum zveřejnění: 21. 9. 2012

## Výrok

Soudci Vojen Güttler (předseda senátu) a Ivana Janů (soudkyně zpravodajka) nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1771/12.

## Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 13. května 2012 doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení, jimiž byl zamítnut její návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů společné zmocněnkyně poškozených v trestním řízení. Stěžovatelka současně požádala, aby o věci Ústavní soud rozhodl v plénu za užití § 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní stížnost byla přidělena k vyřízení prvnímu senátu Ústavního soudu, o čemž byla stěžovatelka informována dopisem ze dne 14. května 2012. Reagovala na něj návrhem na vyloučení všech členů uvedeného senátu (ve složení Vojen Güttler, Ivana Janů a František Duchoň) z rozhodování o její ústavní stížnosti. Tento návrh odůvodnila poukazem na dřívější rozhodnutí prvního senátu o podobné ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 2883/10, přičemž argumentovala tím, že členové senátu tehdejší ústavní stížnost odmítli bez znalosti příslušného spisu obecného soudu, převzali bez dalšího závěry odvolacího soudu a nad její ústavní práva tak nadřadili zájem státu.

Soudci dotčeného senátu Ústavního soudu ve svých vyjádřeních k námitce podjatosti ze dne 31. května 2012 uvedli, že argumentaci stěžovatelky uplatněnou v návrhu nepovažují z hlediska důvodů pro vyloučení soudce, zakotvených v § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu, za relevantní, a že nemají k předmětu ústavní stížnosti ani k účastníkům řízení žádný osobní vztah a necítí se být podjatí.

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Jak je patrné z odůvodnění návrhu stěžovatelky, námitka podjatosti je postavena pouze na okolnostech spočívajících v činnosti soudců prvního senátu, která je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví; takovéto okolnosti však vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci zásadně odůvodnit nemohou (viz § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario, srov. také § 14 odst. 4 o. s. ř.; k možným výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7).

Druhý senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce o vznesených námitkách podjatosti soudců prvního senátu, tedy neshledal pro aplikaci shora citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu žádné podmínky. Rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Vzhledem k uplynutí doby, na kterou byl soudcem jmenován František Duchoň (dnem 6. června 2012), již Ústavní soud nerozhodoval o návrhu vztahujícím se k jeho osobě.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1771/12-1)