# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1682/16

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1682/16
- ECLI: ECLI:CZ:US:2016:1.US.1682.16.1
- Typ rozhodnutí: Nález
- Datum rozhodnutí: 14. 9. 2016
- Datum zveřejnění: 29. 9. 2016
- Předmět řízení: Chybné posouzení včasnosti podání dovolání
- Klíčová slova: dovolání, lhůta/zmeškání
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 240 odst.1

## Právní věta

Nejvyšší soud porušil právo na spravedlivý proces, neboť chybně odmítl jako opožděné dovolání, které bylo podle zjištění z doručenky ve spise a od České pošty podáno v zákonné lhůtě.

## Abstrakt

Analytická právní věta

Nejvyšší soud poruší právo na spravedlivý proces, když chybně odmítne jako opožděné dovolání, které je podle zjištění z doručenky ve spise a od České pošty podáno v zákonné lhůtě.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Nálezem ze dne 14. 9. 2016 zrušil I. senát Ústavního soudu v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy na návrh stěžovatelky MN ENGINEERING GmbH usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 491/2016-127 ze dne 30. 3. 2016 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Narativní část

Stěžovatelka podala dovolání ve své věci dne 16. 11. 2015. To bylo Nejvyšším soudem odmítnuto pro opožděnost s odůvodněním, že napadené rozhodnutí bylo advokátovi stěžovatelky do vlastních rukou doručeno dne 10. 9. 2015. Stěžovatelka brojila proti tomuto rozhodnutí ústavní stížností, neboť dle ní bylo dovolání podáno v zákonné lhůtě.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud nahlédnutím do spisu a ověřením u příslušné pobočky České pošty zjistil, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo advokátovi stěžovatelky doručeno dne 18. 9. 2015 poté, co byla zásilka nejprve uložena na poště pro nezastižení adresáta.

Nejvyšší soud tak chybným odmítnutím dovolání stěžovatelky pro opožděnost odepřel stěžovatelce přístup k Nejvyššímu soudu, a tím porušil její právo na spravedlivý proces.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Kateřina Šimáčková. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

## Text rozhodnutí

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Davida Uhlíře a soudců Kateřiny Šimáčkové (soudce zpravodaj) a Tomáše Lichovníka - ze dne 14. září 2016 sp. zn. I. ÚS 1682/16 ve věci ústavní stížnosti MN ENGINEERING GmbH, se sídlem Frankfurter Straße 25, Flörsheim am Main, Německo, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Vlčkem, advokátem, se sídlem Severovýchodní II 12, Praha 4, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016 č. j. 30 Cdo 491/2016-127 o odmítnutí stěžovatelčina dovolání pro opožděnost, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení.

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016 č. j. 30 Cdo 491/2016-127 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na přístup k soudu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

Odůvodnění

1. Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl dovolání stěžovatelky jako podané opožděně. Podle Nejvyššího soudu rozsudek odvolacího soudu byl advokátovi stěžovatelky doručen do vlastních rukou dne 10. 9. 2015, ale dovolání podala až 16. 11. 2015.

2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že Nejvyšší soud porušil její právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť chybně odmítl jako opožděné její dovolání, které však bylo podáno v zákonné lhůtě.

3. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 12 C 191/2013 Ústavní soud zjistil, že předmětný rozsudek odvolacího soudu byl advokátovi stěžovatelky odeslán 7. 9. 2015. Dne 8. 9. 2015 byla zásilka uložena na poště, neboť adresát nebyl zastižen. Jak vyplývá z doručenky ve spise, tak advokát stěžovatelky si zásilku na poště vyzvedl dne 18. 9. 2015, což si Ústavní soud ověřil i dotazem na dané poště, která zásilku vydala.

4. Z právě uvedeného vyplývá, že k doručení odvolacího rozsudku stěžovatelce došlo dne 18. 9. 2015, a její dovolání tak bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 240 odst. 1 občanského soudního řádu). Nejvyšší soud tedy pochybil, pokud dovolání odmítl jako opožděné a tím stěžovatelce odepřel přístup k Nejvyššímu soudu. Právo na přístup k soudu, včetně soudu dovolacího, je přitom chráněno čl. 36 odst. 1 Listiny [viz např. nález sp. zn. III. ÚS 938/06 ze dne 15. 1. 2009 (N 9/52 SbNU 99)]. Proto Ústavní soud podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., ústavní stížnosti stěžovatelky vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) stejného zákona zrušil napadené rozhodnutí.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1682/16-1)