# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1625/24

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1625/24
- ECLI: ECLI:CZ:US:2024:1.US.1625.24.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 6. 2024
- Datum zveřejnění: 12. 8. 2024

## Výrok

Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1625/24.

## Odůvodnění

1. Soudce I. senátu Ústavního soudu Jaromír Jirsa předložil předsedovi IV. senátu dne 17. 6. 2024 žádost o rozhodnutí o jeho (ne)vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. I. ÚS 1625/24. Uvedl, že osobně zná vedlejší účastnici P. Š., že v době svého působení u Obvodního soudu pro Prahu 1 v letech 1999 až 2007 byl jejím školitelem. Vedlejší účastnice v té době pracovala na obvodním soudě jako justiční čekatelka. Později, po jejím odchodu do advokacie, se s ní stýkal pouze nahodile na přednáškách či společenských akcích. Kdy ji viděl naposledy, si nevzpomíná, v kontaktu s ní není. Přestože se subjektivně necítí být podjatým, mohly by s ohledem na uvedené skutečnosti objektivně vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti.

2. O návrhu na vyloučení soudců I. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2024 (č. Org. 01/24) IV. senát Ústavního soudu.

3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům řízení nebo jejich zástupcům mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce je výjimkou z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nestrannost soudce nutno posuzovat ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní hledisko vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě (v této věci se však soudce Jirsa podjatý necítí), objektivní hledisko o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti. Právě objektivní hledisko je nyní sporné.

4. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. To platí též pro případy, kdy má soudce k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah ekonomické závislosti. Vztah soudce k účastníkům je třeba hodnotit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to jaká je povaha tohoto vztahu a zda se jedná o zjevně intenzivní (např. bezprostřední, určitým způsobem individualizovaný) vztah [shodně např. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01 (N 98/23 SbNU 11)].

5. Vzhledem k tomu, co uvedl soudce Jaromír Jirsa, je evidentní, že o žádné okolnosti, které by při posuzování z vnějšího (objektivního) pohledu byly s to založit pochybnosti o nepodjatosti soudce, nejde. Jeho vztah s vedlejší účastnicí byl ryze profesionální (vztah školitele a justiční čekatelky), nadto tento vztah skončil před bezmála dvěma desetiletími. Od roku 2008 je vztah již jen ryze nahodilý, podobný tomu, jaký mají právní profesionálové, kteří vyučují právo, ke stovkám či dokonce tisícovkám právníků v České republice (srov. např. usnesení ze dne 13. 3. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 14/22, k osobní vazbě mezi soudcem a stěžovatelem, pokud soudce jako akademik byl v minulosti školitelem stěžovatele jako doktoranda).

6. Proto dospěl IV. senát Ústavního soudu k závěru, že není naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1625/24.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1625/24-1)