# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1542/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1542/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:1.US.1542.13.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 6. 2014
- Datum zveřejnění: 2. 7. 2014
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
- Klíčová slova: dovolání, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 237

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti shora označeným rozsudkům obecných soudů. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2013, č. j. 23 Co 537/2012-35, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 9. 2012, č. j. 16 C 54/2012-16.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Z hlediska funkce ústavního soudnictví je proto nežádoucí, aby stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumával příslušný orgán a zároveň také Ústavní soud. Jestliže stěžovatel využije možnosti podat mimořádný opravný prostředek - dovolání, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, je souběžně podaná ústavní stížnost předčasná. V platném právu je tato zásada vyjádřena v § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V civilním řízení soudním to znamená, že je v prvé řadě na obecných soudech, aby poskytly ochranu základním právům a svobodám stěžovatele (srov.
čl. 4 Ústavy). Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu dále uvádí, že výše konstatované pravidlo platí i pro mimořádný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 5. 2014 a informací dostupných na serveru infoSoud (www.justice.cz) Ústavní soud zjistil, že stěžovatel dne 15. 5. 2013 napadl stejné rozhodnutí dovoláním, o kterém Nejvyšší soud dosud pravomocně nerozhodl. Z tohoto důvodu není ústavní stížnost přípustná.

Pokud stěžovatel uplatnil mimořádný opravný prostředek a bude o něm rozhodnuto tak, že není přípustný, připadá v úvahu aplikace ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, dle něhož platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Stěžovateli tedy zůstává zachována lhůta k podání ústavní stížnosti i proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl ústavní stížnost jako nepřípustný návrh.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1542/13-2)