# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1542/08

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1542/08
- ECLI: ECLI:CZ:US:2008:1.US.1542.08.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 7. 2008
- Datum zveřejnění: 8. 8. 2008
- Dotčené předpisy: 500/2004 Sb., § 24, § 23

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 23. 6. 2008 (tedy v samém závěru zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti) bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele, v němž brojil proti v záhlaví citovaným rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Ostravě, Krajského úřadu v Olomouci a Městského úřadu v Prostějově a o návrhu na zrušení ustanovení všech ustanovení zákonů, o která se ústavní stížností napadaná rozhodnutí opírají.

Vzhledem k tomu, že toto podání vykazovalo obsahové a formální vady (stěžovatel nebyl právně zastoupen a v podání rovněž absentovala jakákoliv ústavněprávní argumentace stran porušení ústavně garantovaných základních práv či svobod stěžovatele, která měla být napadenými rozhodnutími porušena), byl stěžovatel přípisem ze dne 30. 6. 2008 vyzván k jejich odstranění, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy Ústavního soudu s poučením, že neodstraní-li vady v této lhůtě, bude jeho návrh odmítnut.

Stěžovateli byla citovaná výzva doručena dne 10. 7. 2008. Dne 21. 7. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručena žádost o prodloužení lhůty k odstranění vytýkaných vad, nicméně vytýkané vady odstraněny nebyly.

Soudce zpravodaj po zvážení konkrétní situace stěžovatele dospěl k závěru, že žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhovět, neboť považuje lhůtu 10 dnů k odstranění vad za přiměřenou, a to proto, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti již dávno uplynula a dále i z důvodu, že se stěžovatel na Ústavní soud v minulosti již několikrát obracel ( I. ÚS 703/07, II. ÚS 670/08, I. ÚS 1281/08) a tudíž mu musela být známa skutečnost, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem a i nutnost ústavněprávní argumentace stran porušení ústavně zaručených práv a svobod, a to včetně přesného označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena. Proto, jak vyplývá z tvrzení stěžovatele, fakt, že bude podávat žádost České advokátní komoře o přidělení advokáta k zastupování před Ústavním soudem, svědčí spíše o liknavém přístupu stěžovatele, než-li o jeho skutečné nemožnosti splnit požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") pro řádné podání ústavní stížnosti, jelikož obligatorní zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem se vztahuje na celé řízení před Ústavním soudem, tj. již na okamžik sepsání a podání návrhu (což ovšem není neodstranitelnou vadou a k jejímu odstranění byl stěžovatel přípisem vyzván).

Soudce zpravodaj přitom zvážil, zda v konkrétním případě stěžovatele bude nevyhovění žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad podání a jeho odmítnutí pro neodstranění vad v původně určené lhůtě proporcionálním z hlediska vztahu mezi základním právem stěžovatele na přístup k Ústavnímu soudu a trváním na splnění zákonných podmínek realizace tohoto práva ve lhůtách stanovených zákonem o Ústavním soudu.

Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená zákonem o Ústavním soudu je podle soudce zpravodaje plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním stěžovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Za této situace nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, usnesením odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1542/08-1)