# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 154/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 154/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:1.US.154.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 4. 2005
- Datum zveřejnění: 17. 12. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces; právo na soudní a jinou právní ochranu; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost "zbraní"
- Klíčová slova: byt
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2; 209/1992 Sb., čl. 6 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

## Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 3. 2005, navrhla zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady k jeho projednání, mj. se zabýval přípustností návrhu. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 19, nález č. 111, str. 79]. Podle tohoto principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS")].

Podle § 75 odst. 1 ZÚS je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (v praxi se jedná zjevně o postup Nejvyššího soudu ČR podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ).

Soudní řízení ve věci vedené Městským soudem v Brně pod sp. zn. 45 C 9/88 dále pokračuje, a i když napadený rozsudek Nejvyššího soudu ČR z hlediska formálního je pravomocný, není jím ještě pravomocně ukončen spor mezi stěžovatelkou a žalovaným. Z toho plyne, že stěžovatelka má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení. Teprve v případě, kdy by - podle názoru stěžovatelky - konečné rozhodnutí ve věci narušilo její základní práva, mohla by se stěžovatelka domáhat nápravy cestou ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, předčasně podanou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) ZÚS].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2005

JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-154/05-05)