# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 148/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 148/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:1.US.148.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 4. 2002
- Datum zveřejnění: 14. 2. 2008
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces

## Výrok

Řízení se zastavuje.

## Odůvodnění

Stěžovatelka se v ústavní stížnosti domáhala zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 5 Cmo 237/2000, ze dne 13. 12. 2000. Tímto usnesením vrchní soud zamítl odvolání stěžovatelky proti usnesení Krajského soudu v Brně (bývalého Krajského obchodního soudu) o zamítnutí návrhu na výmaz z obchodního rejstříku.

Ústavní stížnost stěžovatelka odůvodnila tím, že postupem soudu bylo porušeno její právo zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

V průběhu řízení před Ústavním soudem bylo zjištěno, že stěžovatelka podala nový návrh na výmaz z obchodního rejstříku dne 27. 8. 2001. Tomuto návrhu Krajský soud v Brně vyhověl usnesením ze dne 11. 10. 2001. Stěžovatelka se dle uvedeného usnesení vymazává z obchodního rejstříku ke dni právní moci usnesení, tj. ke dni 22. 12. 2001.

Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") platí, že "pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení". Protože cit. zákon o Ústavním soudu neupravuje překážky postupu řízení, je v daném případě na místě analogicky použít příslušná ustanovení občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."). Podle § 107 odst. 1 o. s. ř., "ztratí-li účastník způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo v něm může pokračovat". Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřechází na právní nástupce, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka řízení, kde smrtí účastníka řízení dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu, nebo kde účastník řízení nemá žádné právní nástupce.

V daném případě byl předmětem ústavní stížnosti pouze procesní postup soudu, právní zástupce stěžovatelky Ústavnímu soudu nesdělil, že by do právních vztahů vstoupil její právní nástupce (což ostatně nevyplývá ani z rejstříkového spisu), a proto Ústavnímu soudu nezbylo než řízení s odkazem na ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavit.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-148/01-01)