# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 145/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 145/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:1.US.145.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 7. 2002
- Datum zveřejnění: 13. 2. 2008
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: poplatek/soudní
- Dotčené předpisy: 549/1991 Sb., § 9 odst.1; 99/1963 Sb., § 138 odst.1

## Výrok

Řízení se zastavuje.

## Odůvodnění

Stěžovatel se ve včas podaném návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem domáhal zrušení shora uvedeného usnesení okresního soudu, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a zrušení rovněž shora uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

Stěžovatel uvedl, že usnesení krajského soudu mu zabraňuje v přístupu k soudu, a tím porušuje jeho základní právo garantované článkem 36 Listiny základních práv a svobod.

V průběhu přípravy věci k projednání v senátu sdělil právní zástupce stěžovatele, že jeho mandant, advokát JUDr. B. G., CSc., zemřel.

Ústavní soud tuto skutečnost ověřil vyžádáním úmrtního listu od matričního úřadu Úřadu městské části Praha 10, z něhož bylo zjištěno, že stěžovatel B. G., nar. 28. 2. 1936, zemřel dne 30. 4. 2002.

Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a předpisy vydané k jeho provedení.

Podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení § 107 odst. 5 věty prvé
o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce.

V probíhajícím řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo dotčeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Z povahy tohoto práva plyne, že se jedná o právo, které je podle ústavního práva vázáno na osobu stěžovatele a z tohoto důvodu nemůže přejít na jeho případné právní nástupce.

Vzhledem ke shora naznačeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než zastavit řízení o ústavní stížnosti usnesením mimo ústní jednání za použití ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-145/02-02)