# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1405/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1405/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:1.US.1405.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 5. 2013
- Datum zveřejnění: 29. 5. 2013
- Předmět řízení: právo na azyl
- Klíčová slova: azyl, odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 150/2002 Sb., § 104a; 325/1999 Sb., § 12, § 13, § 14

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného usnesení, jímž se cítí dotčen v právu zakotveném v čl. 39 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že kasační stížností u Nejvyššího správního soudu brojil proti postupu Krajského soudu v Hradci Králové, jenž dne 8. 11. 2012 rozsudkem č. j. 32 Az 1/2012-40 zamítl jeho správní žalobu napadající rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno jeho žádosti o udělení azylu. Poukázal na okolnosti, za kterých opustil Nigérii, a na poměry v označené zemi s tím, že jeho návratem do ní by byla bezprostředně ohrožena jeho bezpečnost, jeho zdraví a život. Nejvyšší správní soud, který kasační stížnost odmítl, nevzal zřetel na tvrzené ohrožení jeho osoby, jemuž vlastní stát není schopen čelit a není schopen mu poskytnout ochranu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2, písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práva, jehož se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud poukazem na krajským soudem správné posouzení rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, které neudělilo žalobci, nyní stěžovateli, mezinárodní ochranu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i na svou ustálenou judikaturu vztahující se k poskytování předmětné ochrany, opodstatněně kasační stížnost dle § 104a soudního řádu správního odmítl pro nepřijatelnost. Své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a na toto odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1405/13-1)