# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 128/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 128/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:1.US.128.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 10. 2005
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: vlastnictví, akcionářská práva a povinnosti, konkurz a vyrovnání, opatrovník
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 11, čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 21, § 29

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, neboť se jimi cítí být dotčen v právu, zakotveném v čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že je akcionářem společnosti D. s. B., a.s., a poukázal na okolnosti, za nichž byl prohlášen konkurs na majetek této společnosti a ustanoven jí opatrovník, jakož i na situaci, která vznikla volbou členů představenstva a dozorčí rady. Domnívá se, že zásahem soudů byl dotčen majetek akcionářů tím, že v důsledku tohoto státního zásahu poklesla hodnota jejich akcií. Dále vyslovil výhrady proti osobě opatrovníka, neboť jde o justiční čekatelku, vykonávající praxi u Krajského soudu v Hradci Králové.

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížností napadající stejná rozhodnutí obecných soudů se již zabýval v řízení, vedeném pod sp. zn. III. ÚS 107/03 k návrhu navrhovatele D. s. B., a.s., přičemž tento navrhovatel byl zastoupen stejným advokátem jako v nyní zkoumaném případě. Ústavní stížnost byla usnesením tohoto soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. III. ÚS 107/03, odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem (§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V daném případě je však zřejmé, že napadenými rozhodnutími mohla být bezprostředně dotčena pouze práva shora uvedené akciové společnosti jako právnické osoby (čímž se Ústavní soud zabýval v řízení, vedeném pod sp. zn. III. ÚS 107/03), nikoliv práva jejích akcionářů, která mohla být za dané procesní situace nanejvýše dotčena pouze nepřímo, zprostředkovaně. Na základě této skutečnosti proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písmeno c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Pro úplnost lze ve věci samé odkázat navrhovatele na závěry, vyslovené v citovaném usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 107/03, pro které byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů odmítnut. Výsledek tohoto řízení ostatně musí být navrhovateli znám mj. i z toho důvodu, že byl před Ústavním soudem zastoupen stejným právním zástupcem.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo než přezkoumávaný návrh podle § 43 odst. 1 písmeno c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 24. října 2005

Vojen Güttler
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-128/03-03)