# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1273/11

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1273/11
- ECLI: ECLI:CZ:US:2011:1.US.1273.11.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 6. 2011
- Datum zveřejnění: 8. 7. 2011
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
- Klíčová slova: dovolání/otázka zásadního právního významu, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 237 odst.1 písm.c

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti shora označenému usnesení Vrchního soudu v Praze (dále také "odvolací soud"). Usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, č. j. MSPH 94 INS 3902/2010-B-78.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Z hlediska funkce ústavního soudnictví je proto nežádoucí, aby stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumával příslušný orgán a zároveň také Ústavní soud. Jestliže stěžovatel využije možnosti podat mimořádný opravný prostředek - dovolání, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, je souběžně podaná ústavní stížnost předčasná. V platném právu je tato zásada vyjádřena v § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon , v.r.k ochraně jeho práva poskytuje. V civilním řízení soudním to znamená, že je v prvé řadě na obecných soudech, aby poskytly ochranu základním právům a svobodám stěžovatele (srov.
čl. 4 Ústavy). Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu dále uvádí, že výše konstatované pravidlo neplatí pro mimořádný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Je tedy zcela zřejmé, že je věcí stěžovatele, zda tento mimořádný opravný prostředek podá, či nikoliv. (Šimíček, V. Ústavní stížnost. Praha: Linde, 2005, s. 134.)

Z elektronického spisu vedeného v insolvenčním řízení proti dlužníku PALCOR CZECH, s. r. o., IČ 27615812, se sídlem Krkonošská 1511/5, Praha 2, dostupného na https://isir.justice.cz, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel dne 3. 5. 2011 napadl stejné rozhodnutí dovoláním, o kterém Nejvyšším soudem dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Z tohoto důvodu ústavní stížnost není přípustná.

Pokud tedy stěžovatel mimořádný opravný prostředek uplatnil a bude o něm rozhodnuto tak, že není přípustný, připadá v úvahu aplikace ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, dle něhož platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Stěžovateli tedy zůstává zachována lhůta k podání ústavní stížnosti i proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů. K souběžnému podávání dovolání a ústavní stížnosti tedy již není v praxi důvod, neboť i v situaci, kdy by dovolací soud naznal, že dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nelze ústavní stížnost proti rozhodnutím, jež tomuto rozhodnutí dovolacího soudu předcházela, odmítnout pro opožděnost.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1273/11-1)