# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1102/17

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1102/17
- ECLI: ECLI:CZ:US:2017:1.US.1102.17.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 3. 5. 2017
- Datum zveřejnění: 4. 7. 2017

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 11. 4. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, jímž se stěžovatel domáhal zrušení v záhlavní citovaných usnesení obecných soudů. Podání navrhovatele nelze považovat za řádné, neboť trpí řadou formálních i obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Zejména lze vytknout, že stěžovatel není právně zastoupen advokátem a ústavní stížnost neobsahuje vylíčení skutkového a právního stavu předchozího řízení před obecnými soudy ani žádnou ústavněprávní argumentaci.

Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že ten v minulosti podal již více než 100 ústavních stížností. Navrhovatel přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními k Ústavnímu soudu již vícekrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem a o tom, že Ústavní soud advokáta k řízení o ústavní stížnosti neustanovuje), i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání.

Jak již Ústavní soud opakovaně vyjádřil v jiných věcech navrhovatele (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2574/09, IV. ÚS 1647/10, I. ÚS 2053/11, I. ÚS 1086/13, I. ÚS 2252/13), v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího, opakovaného poučení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1102/17-1)