# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1069/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1069/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:1.US.1069.20.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 5. 2020
- Datum zveřejnění: 11. 6. 2020
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy
- Klíčová slova: katastr nemovitostí, vlastnické právo/ochrana, správní soudnictví
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.2, čl. 11 odst.1; 256/2013 Sb., § 40 odst.1 písm.b, § 45

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 10. 4. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.

Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, provedl obnovu katastrálního operátu přepracováním na digitální mapu ve smyslu § 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, pro katastrální území Dolní Bečva. Proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podal stěžovatel dle § 45 katastrálního zákona námitky, které odůvodnil tím, že obnovou katastrálního operátu dojde ke zmenšení jeho pozemku p. č. X o 211m2. Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 11. 1. 2017, č. j. OR-386/2016-836-13, námitky zamítl a rozhodl, že uvedený pozemek bude v katastru nemovitostí evidován v hranici a výměře dle výsledků obnovy katastrálního operátu. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně zamítl. Následně podaná žaloba byla Krajským soudem v Brně ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítnuta. Podaná kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítnuta.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že obecné soudy některé jeho námitky považovaly za opožděně podané a z toho důvodu se jimi blíže nezabývaly. Takové zjištění se však nezakládá na pravdě, neboť tyto námitky byly vzneseny již 18. 11. 2016. V tomto podání poukázal stěžovatel na skutečnost, že po obnově operátu bude mít předmětný pozemek nižší výměru, nebylo vyznačeno duplicitní vlastnictví a že katastrální úřad vycházel z nesprávně zaměřených geodetických bodů. Stěžovatel je toho názoru, že uvedeným postupem bylo zasaženo do jeho práv, jež jsou mu garantována články 4, 11, 36 a 37 Listiny základních práv a svobod.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že nelze ztrácet ze zřetele podstatu obnovy katastrálního operátu, který byl prováděn formou "přepracování souboru geodetických informací". Z odůvodnění jak krajského soudu, tak i Nejvyššího správního soudu vyplývá, jakým způsobem se obnova operátu provádí a hlavně jaká je povaha prováděného úkonu. Krajský soud v Brně ve svém odůvodnění konstatoval, že při zvolené metodě obnovy katastrálního operátu nepřichází v úvahu místní šetření a nové zaměření nemovitosti, neboť smyslem této metody je využití předchozích výsledků zeměměřičské činnosti. Nejvyšší správní soud pak poukázal na skutečnost, že právní vztahy k pozemku by mohly být dotčeny jen tehdy, byla-li by jejich případná změna doložena listinou. Což se v předmětném případě nestalo. Součastně byl stěžovatel poučen o tom, že se může domáhat určení průběhu hranice u obecného soudu žalobou podle části třetí o. s. ř.

Nejvyšší správní soud konstatoval, jaká pochybení stran vymezení hranic pozemku mohou účastníci namítat. V zásadě se jedná o případy, kdy bude zpochybněno použití výstupů dosavadní měřičské činnosti, případně se bude jednat o skutečnost, že katastrální úřad nezohlednil podklady, které měl při obnově operátu k dispozici. Stěžovatelem vznesené námitky obsažené v jeho podání ze dne 18. 11. 2016 však takový charakter nemají. Z toho důvodu považuje Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů za řádně odůvodněná a ústavně konformní.

Z výše vyložených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1069/20-1)