# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1005/21

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1005/21
- ECLI: ECLI:CZ:US:2021:1.US.1005.21.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 6. 2021
- Datum zveřejnění: 23. 7. 2021

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatelka ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 16. 4. 2021 uvedla, že podává ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 5 A 94/2020-8.

Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo základní náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla navrhovatelka dopisem ze dne 19. 5. 2021 vyzvána k odstranění jeho vad ve lhůtě jednoho měsíce, přičemž byla současně poučena, že neodstranění vad návrhu v dané lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí.

Přípisem došlým Ústavnímu soudu dne 15. 6. 2021 stěžovatelka sdělila, že nemůže předložit plnou moc, protože "marně bojuje" s Českou advokátní komorou a přiložila rozhodnutí České advokátní komory. Z přiloženého rozhodnutí České advokátní komory ze dne 3. 6. 2021 vyplývá, že žádosti o určení advokáta nebylo vyhověno, neboť navrhovatelka nesplnila podmínky pro poskytnutí bezplatné právní služby podle § 18 odst. 2 a 18c odst. 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Přípis stěžovatelky Ústavní soud posoudil tak, že se chystá podat proti tomuto rozhodnutí žalobu a zřejmě očekává, že Ústavní soud vyčká rozhodnutí příslušných soudů, tedy vlastně žádá o prodloužení lhůty k odstranění vad do doby projednání žaloby.

Této žádosti Ústavní soud nevyhověl, neboť není možné lhůtu k odstranění vad opakovaně prodlužovat a obcházet tak kogentní ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. K prodlužování lhůt přistupuje Ústavní soud jen výjimečné, neboť jím je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním stěžovatelům, kteří své povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. Tím spíše nelze zákonnou lhůtu k odstranění vad návrhu prodloužit na "neurčito" do doby rozhodnutí o jiné žalobě (srov. obdobně sp. zn. IV. ÚS 1656/14, III. ÚS 3928/18, III. ÚS 2267/17, III. ÚS 993/19, I. ÚS 2685/19 a další).

Protože navrhovatelka ve stanovené lhůtě (ani do dnešního dne) vady neodstranila, Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1005/21-1)