# Nejvyšší správní soud, sp. zn. Pst 35/2022

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: Pst 35/2022
- Číslo jednací: Pst 35/2022-30
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2022:Pst.35.2022.30
- Typ rozhodnutí: Rozsudek
- Datum rozhodnutí: 16. 3. 2022
- Datum zveřejnění: 30. 8. 2026
- Klíčová slova: Politické strany a hnutí - rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti

## Výrok

I. Činnost politického hnutí JIHOČEŠTÍ HASIČI  se pozastavuje.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

## Odůvodnění

[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen "navrhovatelka") u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti politického hnutí JIHOČEŠTÍ HASIČI (dále jen "politické hnutí") podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o politických stranách"). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy za rok 2017, 2019 a 2020, a úplnou výroční finanční zprávu za rok 2018, a to přestože je k tomu Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyzýval, a následně je opakovaně shledal vinným z přestupku podle § 19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách a z přestupku podle písm. e) téhož ustanovení. Navrhovatelka odkázala na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 4. 9. 2018, č. j. UDHSPRVFZ26/20182; ze dne 27. 6. 2019, č. j. UDH01989/2019; ze dne 6. 10. 2020, č. j. UDH02286/2020; a ze dne 1. 7. 2021, č. j. UDH01868/2021; a na podnět tohoto úřadu ze dne 5. 10. 2021, č. j. UDH02377/2021.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené příkazy a podněty, které navrhovatelka označila jako důkazy.
[4] Podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též "s. ř. s."), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až k) tohoto ustanovení (do 31. prosince 2016 měly politické strany obdobnou povinnost vůči Poslanecké sněmovně, resp. jejímu kontrolnímu výboru). Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s § 19h tohoto zákona.
[6] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že:
- příkazem ze dne 4. 9. 2018, č. j. UDHSPRVFZ26/20182, bylo politické hnutí shledáno vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, jelikož nepředložilo v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu za rok 2017;
- příkazem ze dne 27. 6. 2019, č. j. UDH01989/2019, bylo politické hnutí shledáno vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. e) zákona o politických stranách, jelikož neodstranilo nedostatky předložené výroční finanční zprávy za rok 2018 ve stanovené lhůtě;
- příkazem ze dne 6. 10. 2020, č. j. UDH02286/2020, bylo politické hnutí shledáno vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, jelikož nepředložilo v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu za rok 2019;
- příkazem ze dne 1. 7. 2021, č. j. UDH01868/2021, bylo politické hnutí shledáno vinným ze spáchání téhož přestupku, jelikož nepředložilo v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu za rok 2020;
- dle podnětu ze dne 5. 10. 2021, UDH02377/2021, nedošlo u politického hnutí k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy) ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politické hnutí skutečně nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později, nepředložilo příslušnému orgánu, tj. Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, výroční finanční zprávy za roky 2017, 2019 a 2020 a úplnou výroční finanční zprávu za rok 2018. Politické hnutí tak nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v § 19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu § 14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové porušení § 19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové, které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter perpetuálního chování - viz § 4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvajíli i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/200611, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí, nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovalo ve své činnosti v plném rozsahu.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/PST-35/2022-30)