# Nejvyšší správní soud, sp. zn. Pst 2/2019

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: Pst 2/2019
- Číslo jednací: Pst 2/2019-25
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2019:Pst.2.2019.25
- Typ rozhodnutí: Rozsudek
- Datum rozhodnutí: 11. 6. 2019
- Datum zveřejnění: 29. 8. 2026
- Klíčová slova: Politické strany a hnutí - rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti

## Výrok

I. Činnost politického hnutí NÁŠ HLUČÍN se pozastavuje z důvodů nepředložení výroční finanční zprávy za roky 2015 a 2016 k informaci Poslanecké sněmovně, ani později Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, a nepředložení výroční finanční zprávy za rok 2017 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

## Odůvodnění

[1] Dne 7. 1. 2019 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen "navrhovatelka") návrh na pozastavení činnosti politického hnutí NÁŠ HLUČÍN (dále jen "odpůrce") podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o politických stranách"). Tento návrh odůvodnila tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svou zákonnou povinnost předložit výroční finanční zprávy, a to za roky 2015, 2016 a 2017.
[2] Odpůrce se k návrhu, ač Nejvyšším správním soudem vyzván, ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
[3] Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[4] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen "úřad"), na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny mají politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční zprávy tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nesplnění této povinnosti je i po novele důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 zákona o politických stranách). Dle přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že odpůrce měl povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2015 a 2016 Poslanecké sněmovně. Té příslušelo posoudit splnění této povinnosti nejpozději do 7. 6. 2017. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. 6. 2017, jak vyplývá z vyjádření úřadu zaslaného společně s návrhem na rozpuštění politického hnutí.
[5] Politické hnutí tedy mělo předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 nejpozději ke dni 1. 4. 2017 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinilo a nestalo se tak ani do 8. 6. 2017, mohlo své pochybení napravit předložením výroční finanční zprávy za rok 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016. Výroční finanční zprávy za rok 2017 se již předkládaly tomuto úřadu ve lhůtě do 1. 4. 2018 podle § 19h zákona o politických stranách ve znění zákona č. 302/2016 Sb.
[6] Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s § 19h tohoto zákona.
[7] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního. Podle § 96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[8] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil úplnou výroční finanční zprávu za rok 2015 [část III. bod 5], podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. 4. 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016, odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2016 [část III. bod 5]. Dle podnětu na rozpuštění politického hnutí NÁŠ HLUČÍN ze dne 2. 5. 2018, čj. UDH-557/2018, vydaného úřadem nepředložil odpůrce výroční finanční zprávu ani za rok 2017.
[9] Dne 10. 6. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení úřadu, č. j. UDH-1849/2019, dle kterého politické hnutí NÁŠ HLUČÍN doposud nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2015, 2016 a 2017.
[10] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později, nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně a později úřadu, výroční finanční zprávy za roky 2015, 2016 a 2017. Nesplnil tak zákonnou povinnost stanovenou v § 18 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, a povinnost stanovenou v § 19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[11] Ze smyslu § 14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. 10. 1995 (N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.), podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli zákon jednorázově porušily, nýbrž toto porušování má charakter perpetuálního chování - viz znění § 4 zákona) nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvajíli i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle  § 14 odst. 3 cit. zákona, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 sp. zn. Obn 1/2006, dostupné na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti.
[12] Je nutné dodat, že odpůrci již byla činnost pozastavena rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2015, čj. Pst 22/2014-19, jelikož nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013. Nyní podaný návrh na pozastavení činnosti byl podán z důvodu nepředložení výroční finanční zprávy za roky jiné, konkrétně za roky 2015 až 2017. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2017, čj. Pst 32/2017-23, projednání návrhu na pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí nebrání překážka věci rozhodnuté, pokud je podán nový návrh na pozastavení činnosti, nicméně z jiných důvodů, než pro které byla činnost již dříve pozastavena.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/PST-2/2019-25)