# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 9 As 233/2021

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 9 As 233/2021
- Číslo jednací: 9 As 233/2021-15
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2022:9.As.233.2021.15
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 1. 2022
- Datum zveřejnění: 30. 8. 2026
- Klíčová slova: Právo na informace

## Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

## Odůvodnění

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla podle 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen "s. ř. s.") zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tím byl zamítnut jeho rozklad proti usnesení Ministerstva zahraničních věcí ze dne 20. 12. 2019, č. j. 146141-2/2019-TO, jímž byla podle § 15 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, odmítnuta jeho žádost o poskytnutí informací týkajících se telefonických registrací k podání žádostí o dlouhodobá víza a žádostí o pobytová oprávnění na velvyslanectví ČR v Hanoji.

[2] Podáním ze dne 18. 1. 2022, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzal stěžovatel výslovně svou kasační stížnost v celém rozsahu zpět.

[3] V samotné (blanketní) kasační stížnosti, stejně jako ve zpětvzetí, stěžovatel uvedl, že kasační stížnost směřuje proti rozsudku městského soudu ze dne 24. 11. 2021, č. j. 9 A 14/2020 - 39. NSS však ze spisu městského soudu zjistil, že na č. l. 39 není založeno žádné rozhodnutí, které by bylo možno napadnout kasační stížností, ale doručenka. Vzhledem k tomu, že datum rozsudku i označení účastníků řízení se shodují s údaji uvedenými v záhlaví rozsudku městského soudu ze dne 24. 11. 2021, č. j. 9 A 14/2020 - 57, nemá NSS pochybnost o tom, že stěžovatel brojil a následně vzal kasační stížnost zpět právě proti rozsudku č. l. 57 a označení rozsudku jako č. l. 39 je toliko písařskou chybou.

[4] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, disponuje navrhovatel (zde stěžovatel) řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srov. § 37 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

[5] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.

[6] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Soudní poplatek za kasační stížnost stěžovatel neuhradil, NSS proto o jeho vrácení nerozhodoval.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/9-AS-233/2021-15)