# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 9 As 2/2011 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 9 As 2/2011 - Číslo jednací: 9 As 2/2011-87 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2011:9.As.2.2011.87 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 26. 1. 2011 - Datum zveřejnění: 27. 8. 2026 - Klíčová slova: Přestupky ## Výrok Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á. ## Odůvodnění Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Městské policie Jablonec nad Nisou ze dne 19. 6. 2008, č. j. D1359/2008, kterým mu byla v blokovém řízení uložena pokuta ve výši 1000 Kč za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přestupcích"), ve spojení s § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, za překročení nejvyšší dovolené rychlosti jízdy v obci, která byla místní úpravou provozu na pozemních komunikacích snížena na max. 30 km/h. Kasační stížnost nemá podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."), odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud se při posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy jako základní podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nenahraditelnou újmou se pro účely rozhodování o přiznání odkladného účinku rozumí existence výjimečného a závažného stavu, který již nelze v průběhu času nijak odčinit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 59, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele, přičemž ten také nese břemeno tvrzení. Soud pak posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení § 73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat. V kasační stížnosti stěžovatel žádá o přiznání odkladného účinku a uvádí, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něj znamenal neoprávněný zásah do jeho práv, jelikož by byl shledán vinným ze spáchání přestupku, kterého se nedopustil, a kterého si není vědom. Nejvyšší správní soud může návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovět pouze na základě řádně odůvodněné žádosti, tedy pokud by stěžovatel zcela individualizovaně svými tvrzeními obsahově naplnil právní pojem nenahraditelné újmy. Argumentace stěžovatele, dle které by nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti byl shledán vinným ze spáchání přestupku, kterého se nedopustil, není ani správná ani způsobilá prokázat hrozbu nenahraditelné újmy. Odmítnutí žaloby krajským soudem znamená, že se soud meritem věci vůbec nezabýval; na výkon pravomocného rozhodnutí o přestupku ze dne 19. 6. 2008 nemá toto odmítnutí žádný vliv, a proto ani přiznání odkladného účinku kasační stížnosti napadající nezákonnost předmětného odmítnutí žaloby nemůže na pravomocném rozhodnutí o uložení pokuty nic změnit. Jinými slovy rozhodnutí žalovaného zůstane vykonatelným bez ohledu na to, zda kasační stížnosti bude či nebude odkladný účinek přiznán. Na základě výše uvedených úvah tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu § 73 s. ř. s., ve spojení s § 107 s. ř. s., skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku natolik výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Proto jeho návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/9-AS-2/2011-87)