# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 9 As 110/2026

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 9 As 110/2026
- Číslo jednací: 9 As 110/2026-39
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:9.As.110.2026.39
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 9. 2026
- Datum zveřejnění: 15. 9. 2026
- Klíčová slova: Stavební zákon

## Výrok

I.  Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

## Odůvodnění

[1] Žalovaný výše uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu jako opožděné. Krajský soud následně rozsudkem ze dne 1. 6. 2026, č. j. 52 A 22/2026156, zamítl žalobcem podanou žalobu jako nedůvodnou.
[2] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení napadeného rozsudku.
[3] Protože stěžovatel neuhradil soudní poplatek za kasační stížnost, Nejvyšší správní soud ho vyzval usnesením ze dne 5. 8. 2026, č. j. 9 As 110/202617, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil uvedený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a poučil jej o následcích nevyhovění této výzvě. Stěžovatel nebyl při doručování písemnosti zastižen, proto mu bylo dne 13. 8. 2026 vhozeno do schránky oznámení o uložení písemnosti a výzva k vyzvednutí zásilky. To však neučinil, a proto mu byla písemnost vhozena dne 26. 8. 2026 do schránky (viz doručenka na č. l. 18 spisu NSS). Usnesení tak bylo stěžovateli doručeno fikcí dne 24. 8. 2026 (§ 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů). Při určení posledního dne lhůty bylo použito pravidlo podle § 40 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."), že připadneli tento den na sobotu, neděli nebo svátek, pak je jím nejblíže následující pracovní den.
[4] Patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula v úterý 8. 9. 2026. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., který stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byloli řízení zastaveno.
[6] Pokud osoba zúčastněná na řízení bránila své právo, které jí vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou, podle § 60 odst. 5, věty první, s. ř. s. jí lze přiznat náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci i při zastavení řízení o kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 19. 2. 2026, č. j. 1 As 11/2026 24, odst. [14]). Ačkoliv se osoba zúčastněná na řízení vyjádřila ke kasační stížnosti a k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, s tímto vyjádřením jí žádné náklady, za které by jí náleželo právo na jejich náhradu, nevznikly (k vyloučení aplikace § 151 odst. 3 o. s. ř. viz rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2015, č. j. 6 As 135/201579, č. 3344/2016 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud navíc osobě zúčastněné na řízení ani žádnou povinnost, v jejímž důsledku by jí náklady vznikly, neuložil. Osobě zúčastněné na řízení tak žádné náklady nevznikly, pročež jí Nejvyšší správní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2026
JUDr. Radan Malík
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/9-AS-110/2026-39)