# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 8 As 54/2006 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 8 As 54/2006 - Číslo jednací: 8 As 54/2006-276 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2007:8.As.54.2006.276 - Typ rozhodnutí: Rozsudek - Datum rozhodnutí: 27. 11. 2007 - Datum zveřejnění: 26. 8. 2026 - Klíčová slova: Telekomunikace, spoje, pošta ## Výrok Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2005, čj. 31 Ca 107/2004 178 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. ## Odůvodnění Rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (žalovaného) ze dne 27. 10. 2003, čj. S 165/03-6152/03-ORP bylo vysloveno, že účastníci řízení společnosti Č. M. a. s. a T. C. R. a. s. uzavřeli smlouvu o propojení telekomunikačních zařízení a sítí ze dne 30. 12. 2006; v článcích 3.1, 6.6 a 7.1 (ve výroku tohoto správního rozhodnutí blíže specifikovaných) porušili v době od uzavření této smlouvy do 30. 6. 2001 ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a od 1. 7. 2001 do 31. 7. 2003 ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, uzavřením zakázaných dohod o nepřímém určení obchodních podmínek, které vedly k narušení hospodářské soutěže na trhu provozování veřejných telekomunikačních sítí. Za to byla společnosti Č. M., a. s. uložena pokuta v částce 4 500 000 Kč a společnosti T. C. R., a. s. pokuta ve výši 12 000 000 Kč. K odvolání obou účastníků správního řízení rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 9. 2004, čj. R 38, 39/2003 byla změněna prvá část výroku rozhodnutí ze dne 27. 10. 2003 (zčásti odlišně formulováno deklarování porušení právní povinnosti uzavřením a následným plněním smlouvy o propojení telekomunikačních zařízení a sítí ze dne 20. 12. 2003), s tím, že v bodě 2. výroku (tj. o uložení pokut) se rozhodnutí potvrzuje. Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce O. M., a. s. (nyní V. C. R., a. s.) domáhal přezkoumání a zrušení tohoto rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s tím, aby bylo zrušeno i rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2003. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2005, čj. 31 Ca 107/2004 178 bylo vysloveno, že rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 9. 2004, čj. R 38, 39/2003 a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze den 27. 10. 2003, čj. S 165/03-6152/03-ORP jsou nicotná. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozsudku, krajský soud po obsáhlejším právním rozboru dospěl k závěru, že posuzování souladu dotyčné smlouvy o propojení sítí dle § 38 a násl. zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, s požadavky ochrany hospodářské soutěže, byl povolán Český telekomunikační úřad a nikoli "orgán jinak obecně příslušný - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže". Včas podanou kasační stížností se žalovaný domáhá přezkoumání a zrušení tohoto rozsudku. S obsáhlejší právní argumentací především dovozuje, že nemůže obstát závěr o nedostatku pravomoci Úřadu pro hospodářskou soutěž v daném případě a tudíž i o nicotnosti zmíněných správních rozhodnutí. Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti dovozuje, že má za to, že v projednávané věci byla dána pravomoc jak Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (na základě zákona č. 143/2001 Sb.), tak Českého telekomunikačního úřadu (na základě zákona č. 151/2000 Sb.). V podané žalobě namítal nedostatečné zjištění skutkové podstaty, jakož i to, že předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se nedostatečně vypořádal s námitkou, že výše pokuty není úměrná míře porušení právní povinnosti. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření ke kasační stížnosti po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a obsahu i odůvodnění vydaných rozhodnutí rovněž (po podrobném zdůvodnění) dovozuje, že nelze souhlasit se závěrem krajského soudu o nedostatku pravomocí Úřadu pro hospodářskou soutěž. Navrhla proto, aby kasační stížností napadený rozsudek byl zrušen. Nejvyšší správní soud přezkoumal tento rozsudek krajského soudu v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti, přičemž vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů. Především je nutno uvést, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Ca 104/2004 bylo přezkoumáváno stejné správní rozhodnutí žalovaného a to k žalobě dalšího účastníka správního řízení společnosti T. C. R., a. s. Postavení osoby zúčastněné na řízení měla v této věci společnost V. C. R., a. s. (tehdy O. M., a. s.). Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 12. 2005, čj. 31 Ca 104/2004 222 byla rovněž vyslovena nicotnost uvedených rozhodnutí ze dne 15. 9. 2004 a ze dne 27. 10. 2003. I proti tomuto rozsudku podal žalovaný kasační stížnost o které bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2007, čj. 5 As 51/2006 287 tak, že tento rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 12. 2005, byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku je zřejmé, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nemůže obstát úvaha o nedostatku pravomoci žalovaného (stěžovatele) k posuzování souladu smlouvy o propojení sítí uzavřené dle § 38 a násl. zákona č. 151/2000 Sb. s požadavky ochrany hospodářské soutěže v době rozhodování žalovaného. Ani v této (nyní pojednávané) věci soud neshledal důvod od tohoto právního názoru se odchýlit. Za situace, kdy jde o stejné přezkoumávané rozhodnutí žalovaného a o stejný okruh subjektů, jen s rozdílným procesním postavením, je možné na tento rozsudek ze dne 26. 9. 2007 v plném rozsahu odkázat. To se týká i podrobnějšího uvedení námitek obsažených v kasační stížnosti a vyjádření k nim (jde o obsahově obdobná podání). Proto Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti žalovaného i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2005, čj. 31 Ca 107/2004 178 podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu. O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 2 s. ř. s.). --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/8-AS-54/2006-276)