# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 8 As 47/2011 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 8 As 47/2011 - Číslo jednací: 8 As 47/2011-92 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2011:8.As.47.2011.92 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 29. 6. 2011 - Datum zveřejnění: 27. 8. 2026 - Klíčová slova: Pobyt cizinců ## Výrok Návrh žalované na přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti s e z a m í t á . ## Odůvodnění I. [1] Městský soud v Praze výrokem I. shora označeného rozsudku zrušil k žalobě žalobce a ve vztahu k výroku "Tato doba je shodná s dobou vykonatelnosti rozhodnutí." rozhodnutí žalované ze dne 10. 3. 2010, čj. CPR-10791-2/ČJ-2009-9CPR-V227, v rozsahu, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie České Budějovice, Inspektorátu cizinecké policie Jindřichův Hradec ze dne 27. 5. 2009, čj. CPCB-8597-54/ČJ-2008-63KP. V tomto rozsahu městský soud také vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Výrokem II. městský soud zamítl žalobu ve zbývající části. II. [2] Žalobce i žalovaná brojili proti rozsudku městského soudu kasačními stížnostmi. [3] Žalovaná požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdila, že tak učinila ve veřejném zájmu a kvůli případnému vzniku nenahraditelné újmy. [4] Veřejný zájem žalovaná spatřovala v tom, aby správní orgány rozhodovaly "v souladu se zákonem a v obdobných případech postupovaly shodně". [5] Podle žalované rozhodnutí o správním vyhoštění vydaná po 23. 11. 2005 neobsahují pojem platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění, ale používají pojem "doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území". Od účinnosti zákona č. 435/2005 Sb. správní orgán určuje dobu, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, od tzv. vykonatelnosti rozhodnutí o správním vyhoštění. Kdyby kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, vydal by podle žalované správní orgán nové rozhodnutí s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, která je určena např. nabytím právní moci rozhodnutí. Kdyby poté bylo vyhověno kasační stížnosti a doba, po kterou cizinci nelze umožnit vstup na území by byla "stavěna", nebylo by možné v nových rozhodnutích určit dobu, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území v souladu se zákonem a se závěry Nejvyššího správního soudu. [6] Žalovaná tvrdila, že "snížená míra právní jistoty v meritorních rozhodnutí, a to i pro správní orgány 1. stupně, by v důsledku výkonu nebo jiných právních následků tak způsobily nenahraditelnou újmu". III. [7] Nejvyšší správní soud především připomíná, že odkladný účinek kasační stížnosti lze přiznat pouze v případě nenahraditelné újmy hrozící stěžovateli v důsledku výkonu rozhodnutí nebo jeho jiných následků, pokud se přiznání odkladného účinku nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem (§ 73 odst. 2 s. ř. s. za použití § 107 s. ř. s.). [8] Tento soud jistě souhlasí s žalovanou, že je ve veřejném zájmu, aby správní orgány rozhodovaly zákonně a v souladu s judikaturou správních soudů. Žalovaná však nebyla schopna srozumitelně vysvětlit, proč by nepřiznání odkladného účinku její kasační stížnosti muselo vést k nezákonnému rozhodnutí nebo nerespektování judikatury. Navíc je třeba dodat, že ochrana veřejného zájmu není důvodem pro přiznání odkladného účinku - tím je pouze nenahraditelná újma hrozící stěžovateli (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2005, čj. 1 Afs 106/2004 49, č. 982/2006 Sb. NSS, všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná také na www.nssoud.cz). Odkladný účinek nesmí být v rozporu s veřejným zájmem - jedná se však o situaci, kdy jeho existence může být překážkou pro přiznání odkladného účinku (pokud by byly v rozporu), nikoliv důvodem pro jeho přiznání (pokud by byly v souladu, ale nebyla by prokázána hrozba nenahraditelné újmy). [9] I v případě, kdy se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti domáhá žalovaný správní orgán tak musí být splněna podmínka hrozící nenahraditelné újmy, jakkoliv bude v podobných případech z povahy věci přiznání odkladného účinku jen zcela ojedinělé a výjimečné (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2006, čj. 6 Ads 99/2006 33, nebo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006 49, č. 1255/2007 Sb. NSS). Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, totiž musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, čj. 6 Afs 25/2003 59). Nenahraditelnou újmou a důvodem pro přiznání odkladného účinku není bez dalšího ani zájem na jednotném postupu v obdobných případech do rozhodnutí o kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004, čj. 4 As 52/2004 70, č. 528/2005 Sb. NSS). [10] V nyní posuzované věci pak Nejvyšší správní soud i vzhledem ke shora předestřené argumentaci shrnul, že žalovaná poměrně obecně tvrdila ohrožení právní jistoty, ale její tvrzení se míjela s kritérii pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyplývajícími ze soudního řádu správního i z bohaté judikatury správních soudů. Z návrhu na přiznání odkladného účinku tak nebylo možno dovodit, že by žalované hrozila nenahraditelná újma, a tím méně byla hrozba takové újmy prokázána. [11] Nejvyšší správní soud neshledal návrh na přiznání odkladného účinku důvodným, proto jej zamítl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. za použití § 107 s. ř. s.). Tím tento soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/8-AS-47/2011-92)