# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 7 As 89/2022

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 7 As 89/2022
- Číslo jednací: 7 As 89/2022-9
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2023:7.As.89.2022.9
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 3. 2023
- Datum zveřejnění: 30. 8. 2026

## Výrok

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

## Odůvodnění

[1] Žalobce (dále též "stěžovatel") brojí kasační stížností proti usnesení ze dne 9. 3. 2022, č. j. 10 A 23/20227, kterým Městský soud v Praze (dále též "městský soud") odmítl žalobu stěžovatele proti svému usnesení ze dne 24. 11. 2021, č. j. 9 A 121/20217, jímž byla odmítnuta žaloba stěžovatele směřující proti usnesení městského soudu ze dne 30. 8. 2021, č. j. 3 A 95/20218.

[2] Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí soudů vydaná v soudním řízení nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví. Jako takovou je třeba ji odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 10 As 95/201710, ze dne 11. 4. 2017, č. j. 4 As 72/201710, ze dne 4. 5. 2017, č. j. 10 As 125/201711, ze dne 9. 11. 2017, č. j. 4 As 216/201713, ze dne 29. 11. 2017, č. j. 7 As 359/201717, či ze dne 28. 5. 2020, č. j. 7 As 159/202010). Ostatně stěžovatel nesplnil ani podmínku povinného zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), což má rovněž za následek nutnost odmítnutí kasační stížnosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. v návaznosti na § 120 téhož zákona (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 8 As 22/20199, ze dne 12. 2. 2019, č. j. 8 As 23/201919, ze dne 19. 12. 2018, č. j. 8 As 390/20189, ze dne 12. 12. 2018, č. j. 8 As 379/20188). Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost odmítnout.

[3] S ohledem na výše uvedené se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat námitkami v ní obsaženými vč. namítané podjatosti soudců městského soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 As 1/201710, ze dne 26. 1. 2017, č. j. 8 As 7/20178, ze dne 30. 3. 2017, č. j. 1 As 126/20179). Z procesní opatrnosti soud dodává, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, resp. v jeho rozhodování, což je stěžovateli známo i z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 232/201418, nebo ze dne 21. 10. 2014, č. j. 8 As 136/201467).

[4] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/7-AS-89/2022-9)