# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 7 As 61/2014 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 7 As 61/2014 - Číslo jednací: 7 As 61/2014-37 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2014:7.As.61.2014.37 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 5. 6. 2014 - Datum zveřejnění: 28. 8. 2026 - Klíčová slova: Stavební zákon ## Výrok Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek. ## Odůvodnění Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen "stěžovatelka") domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2014, č. j. 62 A 71/2012 - 88, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 7. 2012, č. j. JMK 53248/2012, sp. zn. S-JMK 53248/2012 OÚPSŘ, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Ždánice, stavebního odboru ze dne 7. 3. 2012, č. j. 2804/11/S 543, kterým byla dodatečně povolena rozestavěná stavba "Přístavba rodinného domu č. p. X". Podle ust. § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem. Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Důsledkem jeho přiznání je, že pravomocné napadené rozhodnutí nemůže být vykonáno, jsou-li splněny stanovené podmínky. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti uvedla, že provedením stavby dojde k nevratné změně poměrů její nemovitosti, neboť budou zastíněny "řádně povolené a kolaudované fotovoltaiky" a rovněž bude narušeno její soukromí. Provedením sousední stavby totiž bude zastíněna část nemovitosti stěžovatelky a budou vybudována okna a balkon směřující do dvorní části její nemovitosti. Stěžovatelka upozornila také na to, že stavebník (osoba zúčastněná na řízení) začal stavět stavbu bez stavebního povolení a při provádění stavby opakovaně porušil stavební zákon. Jak vyplývá z právní úpravy odkladného účinku, lze jej přiznat pouze v případě, kdy výkon nebo jiné právní následky správního rozhodnutí, které je předmětem soudního přezkumu, by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. V této souvislosti poukazuje Nejvyšší správní soud na odůvodnění usnesení krajského soudu ze dne 20. 9. 2012, č. j. 62 A 71/2012 - 38, jímž byl přiznán odkladný účinek žalobě, ve kterém tento soud uvedl, že "Při posuzování důvodnosti tohoto návrhu vyšel soud z toho, že napadeným správním rozhodnutím byla dodatečně povolena stavba. Stavebníci by na základě napadeného rozhodnutí mohli ve stavbě pokračovat a mohlo by tak dojít k tomu, že bude tato stavba dokončena ještě před rozhodnutím soudu o žalobě. Pokud by tak bylo napadené rozhodnutí soudem shledáno nezákonným, tak by případné odstranění stavby bylo spojeno se značnými obtížemi i náklady, jestliže by k němu vůbec bylo přistoupeno. Za tohoto stavu je namístě žalobě odkladný účinek přiznat. Soud má za to, že v případě nepřiznání odkladného účinku a následného shledání nezákonnosti napadeného rozhodnutí hrozí újma a komplikace (a to jak žalobkyni, tak stavebníkům) nepoměrně vyšší než v případě, že bude odkladný účinek přiznán. V takovém případě totiž hrozí stavebníkům újma toliko taková, že za situace, kdy stavět začali bez stavebního povolení, nebudou moci stavbu po nějakou dobu dokončit. Poměřuje-li soud tuto újmu stavebníků s újmou žalobkyně, které skutečně může neprodleným výkonem rozhodnutí (tj. dokončením stavby) hrozit újma spočívající v zásahu do jejího soukromí a vlastnického práva, považuje soud újmu žalobkyně za újmu nepoměrně vyšší. Soud přitom souhlasí se žalobkyní, že dokončení stavby je v praxi zpravidla stavem nevratným, neboť její případné odstranění bývá procesem komplikovaným a obtížně proveditelným." Tento věcně správný závěr krajského soudu lze aplikovat i pro řízení o kasační stížnosti. V případě stěžovatelky lze proto dovodit, že jí hrozí nepoměrně větší újma, než by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout stavebníkovi. Přitom se jedná o újmu v důsledku vydání napadeného rozsudku, neboť realizace napadeného správního rozhodnutí o dodatečném povolení stavby by měla za následek dokončení předmětné stavby ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. června 2014 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/7-AS-61/2014-37)