# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 7 As 51/2013 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 7 As 51/2013 - Číslo jednací: 7 As 51/2013-19 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2013:7.As.51.2013.19 - Typ rozhodnutí: Rozsudek - Datum rozhodnutí: 11. 7. 2013 - Datum zveřejnění: 28. 8. 2026 - Klíčová slova: Pobyt cizinců ## Výrok I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Odměna opatrovníkovi JUDr. Ing. Jiřímu Davidovi, LL.M., advokátovi, s e u r č u j e částkou 1.600 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. ## Odůvodnění Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 5. 2013, č. j. 5 A 31/2010 - 33, zamítl žalobu, jíž se žalobce (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie (dále jen "ředitelství"), ze dne 15. 1. 2010 č. j. CPR17618/ČJ2009-9CPR-V239, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, odboru specializovaných činností, oddělení pátrání ze dne 13. 11. 2009, č. j. CPPH23812/ČJ2009004003, o uložení správního vyhoštění podle ust. § 119 odst. 1 písm. a) bod 3 v návaznosti na § 119 odst. 1 písm. c) bod 1, 2 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pobytu cizinců"), a o stanovení doby, po kterou mu nelze umožnit vstup na území, v trvání deseti let. V odůvodnění rozsudku městský soud uvedl, že nespatřuje nezákonnost v tom, že stěžovatel nebyl při převzetí rozhodnutí o správním vyhoštění poučen o možnosti podat odvolání ústně do protokolu. Stěžovateli bylo rozhodnutí osobně předáno a toto obsahuje i standardní poučení, že proti němu lze podat odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení prostřednictvím správního orgánu I. stupně. To, že podání ve správním řízení je možno učinit nejen písemně, ale také ústně do protokolu, již přesahuje rámec přiměřeného poučení účastníka. Podle krajského soudu nelze souhlasit s tím, že ředitelství mělo ze stěžovatelova odvolání vyčíst žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Odvolání neobsahuje ani nejmenší zmínku o lhůtě pro podání odvolání a o tom, že ji stěžovatel považuje za příliš krátkou a ve vztahu ke své osobě za diskriminační. Podání účastníků by se měla vykládat podle svého obsahu, nikoli jen podle označení; to ale neznamená, že orgán bude za účastníka domýšlet něco, co v textu není obsaženo ani náznakem. Nedůvodná byla podle krajského soudu i hmotněprávní námitka, podle níž správní orgán porušil zásadu non-refoulement, protože nevzal v úvahu, že stěžovateli v zemi původu hrozí represe z důvodu jeho aktivního angažmá v katolické církvi. Při posuzování překážek vycestování vychází Policie ČR, resp. ministerstvo zahraničí, o jehož závazná stanoviska se Policie ČR opírá, především z vyjádření účastníka a ověřuje, zda jím tvrzená hrozba odpovídá informacím zjištěným o zemi původu. Stěžovatel však ve správním řízení netvrdil, že by mu v zemi původu cokoliv hrozilo. Naopak výslovně uvedl, že mu ve vycestování do domovského státu nebrání žádné důvody. O tom, co jej vedlo k odchodu z domovského státu, se v řízení nezmínil. Žalobní argumentace poukazující na zásadu non-refoulement je tedy nemístná. Závěrem krajský soud uvedl, že nemůže uspět ani žalobní návrh na moderaci napadeného rozhodnutí. Ačkoli stěžovatel subjektivně pociťuje správní vyhoštění jako trest za správní delikt, správní vyhoštění má jiný smysl. Jak konstatovala judikatura, správní vyhoštění nemá trestní charakter ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, ale je svou povahou specifickým preventivním opatřením v oblasti kontroly přistěhovalectví. Proto nelze uvažovat o tom, že by správní soud v rámci svého moderačního oprávnění podle ust. § 78 odst. 2 s. ř. s. mohl zkracovat délku správního vyhoštění nebo od vyhoštění upustit. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve které namítal, že byl ihned po předání předmětného správního rozhodnutí omezen na svobodě v zařízení pro zajištění cizinců, kde neměl přístup k jakékoli právní pomoci. Za situace, kdy odvolací lhůta je tak krátká (5 dnů od doručení rozhodnutí), že znemožňuje účastníkovi využít jakékoli právní pomoci a dále za situace, kdy účastníkem je cizinec, u nějž lze pochybovat o tom, že dokonale rozumí českému právnímu jazyku a že chápe významy jednotlivých pojmů ve vztahu ke svým právům a povinnostem, měl a mohl správní orgán v tomto ohledu takovému účastníkovi vyjít vstříc a poučení o možnosti podat odvolání ústně do protokolu mu poskytnout. Dále stěžovatel namítal, že jednou z hlavních právních zásad je zásada obsažená v ust. § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), že se podání posuzuje podle svého skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno. Reakce městského soudu spočívající v tom, že podané odvolání neobsahuje jedinou zmínku o lhůtě pro odvolání a o tom, že ji stěžovatel považuje za příliš krátkou a ve vztahu ke své osobě diskriminační, lze označit jako nedostatečný argument směřovaný čistě k tíži stěžovatele. Lze přeci jednoznačně dodat, že tato vytknutá vada úzce souvisí s právní neznalostí stěžovatele a s nedostatkem právní pomoci. Z předmětného odvolání je totiž více než zřejmé, že se jedná o jakýsi univerzální formulář, který stěžovateli někdo poskytl, aby si sám ručně doplnil chybějící upřesňující údaje s konkrétní specifikací napadeného rozhodnutí. Kdyby měl stěžovatel přístup k právní pomoci, jistě by se těmto nedokonalostem, co do obsažení výslovné žádosti k prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání, mohl vyhnout. Ze shora uvedených důvodů stěžovatel navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s ust. § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom neshledal vady uvedené v odstavci 4, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Podle ust. § 68 odst. 5 správního řádu se v poučení správního rozhodnutí uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Podle ust. § 83 odst. 1 věta první správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle ust. § 169 odst. 6 zákona o pobytu cizinců lze proti rozhodnutí o správním vyhoštění podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Podle ust. § 83 odst. 2 správního řádu v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Jak vyplývá z ust. § 68 odst. 5 a § 83 odst. 2 správního řádu, zákon chrání při uplatňování opravných prostředků účastníka tak, aby v důsledku své neznalosti práva neutrpěl v řízení újmu. Tato ustanovení naplňují jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů uvedenou v ust. § 4 odst. 2 správního řádu. V dané věci stěžovatel opakovaně (v žalobě i v kasační stížnosti) tvrdí, že správní orgán I. stupně řádně nesplnil svou poučovací povinnost. Jak vyplývá ze správního spisu, stěžovatel při zahájení správního řízení o správním vyhoštění výslovně uvedl, že rozumí česky a nežádá tlumočníka. Rozhodnutí o správním vyhoštění, které převzal osobně dne 13. 11. 2009, obsahuje poučení, že "Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. podat u Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Odbor specializovaných činností, Oddělení pátrání, Křížkova 12, Praha 8 - Karlín, odvolání k Ředitelství služby cizinecké policie, a to podle ustanovení § 169 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., ve lhůtě 5 dnů od dne doručení tohoto rozhodnutí." Stěžovatel však odvolání podal k poštovní přepravě až dne 2. 12. 2009, tj. po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 169 odst. 6 zákona o pobytu cizinců. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/7-AS-51/2013-19)