# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 7 As 162/2012 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 7 As 162/2012 - Číslo jednací: 7 As 162/2012-38 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2012:7.As.162.2012.38 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 20. 12. 2012 - Datum zveřejnění: 27. 8. 2026 - Klíčová slova: Životní prostředí - ostatní ## Výrok Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek. ## Odůvodnění Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se Ministerstvo životního prostředí (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2012, č. j. 9 Ca 239/2009 - 52, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 25. 5. 2009, č. j. 570/204204b/07 a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Citovaným rozhodnutím stěžovatel jako opožděné zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Praha, ze dne 20. 12. 2005, č. j.: 01/OL/18427/05/Mi, jímž byl žalobci ve smyslu ust. § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ustanoven opatrovník Josef Myslivec, pracovník České inspekce životního prostředí. Opatrovník byl žalobci ustanoven k hájení jeho práv v řízení ve věci uložení opatření k nápravě spočívajícího v zalesnění celé porostní skupiny 14B0 na ploše 0,07 ha a vylepšení porostní skupiny 14B1 na ploše 0,46 ha na lesním pozemku p. p. č. X v k. ú. S. (okres B.). Současně s kasační stížností podal stěžovatel návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Tento návrh odůvodnil odkazem na skutečnosti uvedené v kasační stížnosti. Podle ust. § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem. Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje závažnost újmy, která může vzniknout žalobci či stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící žalobci či stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek žaloby i kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc správního nebo soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že mu skutečně hrozí újma, která by odůvodňovala prolomení právní moci napadeného rozsudku. Ani v kasační stížnosti, na kterou v této souvislosti odkázal, stěžovatel neuvedl skutečnosti, které by odůvodňovaly přiznání odkladného účinku. V případě stěžovatele nelze tedy dovodit, že mu hrozí újma a že se jedná o újmu v důsledku napadeného rozsudku. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. prosince 2012 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/7-AS-162/2012-38)