# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 6 As 4/2007

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 6 As 4/2007
- Číslo jednací: 6 As 4/2007-106
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2007:6.As.4.2007.106
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 4. 2007
- Datum zveřejnění: 25. 8. 2026
- Klíčová slova: Právo na informace

## Výrok

I. Kasační stížnost  se odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

## Odůvodnění

Shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí zrušeno fiktivní rozhodnutí generálního ředitele Národního památkového ústavu - žalovaného ad 1) ze dne 16. 11. 2004, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně ze dne 28. 10. 2004 a potvrzeno fiktivní rozhodnutí Národního památkového ústavu - žalovaného ad 2) ze dne 26. 10. 2004, a dále zrušeno fiktivní rozhodnutí Národního památkového ústavu - žalovaného ad 2) ze dne 26. 10. 2004, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o poskytnutí informace ze dne 8. 10. 2004. Věc byla vrácena žalovanému ad 1) k dalšímu řízení. A dále byla v bodě II. výroku tohoto rozsudku odmítnuta žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zrušení fiktivního rozhodnutí Ministerstva kultury - žalovaného ad 1), kterým mělo být zamítnuto odvolání žalobkyně ze dne 28. 10. 2004 a potvrzeno fiktivní rozhodnutí Národního památkového ústavu - žalovaného ad 2) ze dne 26. 10. 2004.

Ve smyslu daného poučení podal žalovaný ad 1) (dále jen "stěžovatel") proti rozsudku Městského soudu v Praze, který mu byl doručen dne 27. 12. 2006, kasační stížnost, která byla stěžovatelem osobně podána u městského soudu 25. 1. 2007 (kasační stížnost tedy nebyla podána v zákonné lhůtě a je zjevně opožděná).

Stěžovatel byl řádně poučen, že kasační stížnost lze podat do dvou týdnů po doručení rozsudku ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen "s. ř. s."). Stěžovatel však podal kasační stížnost až dne 25. 1. 2007, tedy po marném uplynutí lhůty, jež uplynula dnem 10. 1. 2007.

Městský soud v Praze po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 s. ř. s. a předložil kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.) kasační stížnost jako zjevně opožděnou odmítnout.

Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/6-AS-4/2007-106)