# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 6 As 26/2013

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 6 As 26/2013
- Číslo jednací: 6 As 26/2013-31
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2013:6.As.26.2013.31
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 5. 2013
- Datum zveřejnění: 28. 8. 2026
- Klíčová slova: Pobyt cizinců

## Výrok

Kasační stížnosti  se nepřiznává  odkladný účinek.

## Odůvodnění

[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 12. 3. 2013 blanketní kasační stížnost žalobce (dále jen "stěžovatel") ve věci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu o zamítnutí žádosti stěžovatele o povolení přechodného pobytu na území České republiky. Teprve v doplnění kasační stížnosti, jež Nejvyšší správní soud obdržel 2. 5. 2013, stěžovatel v textu zmínil, že podal též návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (arg. "Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel kasační stížnost, kterou právní zástupce meritorně   spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku - odůvodňuje dnešního dne následovně."), aniž by ovšem v petitu přiznání odkladného účinku navrhoval a aniž by takový návrh odůvodnil. Nejvyšší správní soud však - vycházev z celého textu kasační stížnosti a jejího doplnění  dovodil, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl v doplnění kasační stížnosti učiněn a vyzval stěžovatele usnesením č. j. 6 As 26/2013-21 ze dne 9. května 2013 k zaplacení soudního poplatku za takový návrh ve výši 1 000 Kč, jejž také stěžovatel následně zaplatil. V usnesení nicméně bylo konstatováno i to, že v petitu kasační stížnosti, resp. jejího doplnění přiznání odkladného účinku navrženo nebylo a že takový návrh nebyl nijak odůvodněn.

[2] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil tak, že pro přiznání odkladného účinku nejsou podmínky podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s.").

[3] Nejvyšší správní soud se rozhodl odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznat.

[4] Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících dvou zákonných podmínek, tj. existence a velikost újmy hrozící jiným osobám v souvislosti s přiznáním odkladného účinku a její porovnání s újmou stěžovatele, a dále otázku, zda přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem, vychází Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon soudu neukládá provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.

[6] V daném případě stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedl žádné relevantní skutečnosti, z nichž dovozuje splnění zákonných podmínek pro to, aby tomuto návrhu bylo vyhověno. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl učiněn jen mimoděk, bez odůvodnění a bez promítnutí návrhu do petitorního žádání. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/6-AS-26/2013-31)