# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 6 As 176/2026

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 6 As 176/2026
- Číslo jednací: 6 As 176/2026-11
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:6.As.176.2026.11
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 9. 2026
- Datum zveřejnění: 3. 9. 2026
- Klíčová slova: Právo na informace

## Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

## Odůvodnění

[1] Podanou kasační stížností žalobce (dále jen "stěžovatel") napadá v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Praze, kterým byla podle § 46 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s."), z důvodu zjevného zneužití odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení.

[2] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, neníli navrhovatel či věc, které se návrh týká, od soudního poplatku osvobozen podle § 11 tohoto zákona. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

[3] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebylli poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

[4] Stěžovatel kasační stížnost spojil s žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Tuto žádost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 7. 2026, č. j. 6 As 176/20265, zamítl. Současně stěžovatele vyzval mj. k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení a poučil jej o následcích spojených s nesplněním uvedené povinnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 29. 7. 2026 (středa). Lhůta k zaplacení soudního poplatku v délce 15 dnů od doručení usnesení tak stěžovateli uplynula dne 13. 8. 2026 (čtvrtek).

[5] Stěžovatel reagoval na výzvu Nejvyššího správního soudu podáním doručeným Krajskému soudu v Praze dne 5. 8. 2026, které bylo dne 7. 8. 2026 doručeno Nejvyššímu správnímu soudu, v němž zopakoval, že nemá finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku, čehož si je soud vědom, přesto mu právo na osvobození odpírá. Zároveň stěžovatel vznesl požadavek dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích.

[6] V mezidobí od rozhodnutí o předchozí žádosti nedošlo ke změně skutečností, proto Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro opakované rozhodování o osvobození stěžovatele od soudních poplatků. Stejně tak soud neshledal důvod pro stěžovatelem požadovanou opravu odůvodnění usnesení č. j. 6 As 176/20265 a nepřihlížel ani k jeho tvrzení, dle kterého je ve věci dána podjatost Nejvyššího správního soudu, kterou stěžovatel opakovaně paušálně uplatňuje také v jiných řízeních vedených u tohoto soudu.

[7] K vznesenému požadavku dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích Nejvyšší správní soud uvádí, že již Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 76/2015, vyslovil, že "smyslem § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích je zohlednit situaci, ve které je poplatník ochoten a schopen soudní poplatek uhradit, ale zabránila mu v tom jiná událost, nikoli situaci, v níž poplatník tvrdí, že není schopen soudní poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů, přičemž o jeho žádosti o osvobození soud soudního poplatku již bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se mu osvobození nepřiznává". V usnesení ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017, Nejvyšší soud dospěl k následujícímu závěru: "To, že poplatník nesouhlasí s důvody, pro které mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, není bez dalšího důvodem pro postup podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích." Citované závěry (byť vyslovené Nejvyšším soudem v občanskoprávním řízení) je možno nepochybně vztáhnout i na nyní posuzovanou věc, v níž stěžovatel uplatnil požadavek dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích odůvodněný nemožností soudní poplatek uhradit v důsledku nepříznivých majetkových poměrů. Takové důvody však pro postup dle citovaného ustanovení nepostačují (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2024, č. j. 6 As 138/202413).

[8] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. aplikovaného na základě § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanovíli tak tento nebo zvláštní zákon. Vzhledem k tomu, že stěžovatel soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byloli řízení zastaveno.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/6-AS-176/2026-11)