# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 6 As 173/2026

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 6 As 173/2026
- Číslo jednací: 6 As 173/2026-6
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:6.As.173.2026.6
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 6. 8. 2026
- Datum zveřejnění: 31. 8. 2026
- Klíčová slova: Právo na informace

## Výrok

I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

## Odůvodnění

[1] Podanou kasační stížností žalobce (dále jen "stěžovatel") napadá v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ve věci žádosti o poskytnutí informací.

[2] Napadené usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby bylo stěžovateli doručeno dne 16. 6. 2026 (úterý), kdy si stěžovatel osobně převzal poštovní zásilku obsahující napadené usnesení (doručenka připojená u č. l. 13 spisu městského soudu). Kasační stížnost stěžovatel osobně podal u městského soudu dne 8. 7. 2026.

[3] Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s."), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. (...) Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle odst. 4 téhož ustanovení se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, bylali kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

[4] Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Neníli takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

[5] V posuzované věci uplynula lhůta pro podání kasační stížnosti dne 30. 6. 2026 (úterý). Stěžovatel však podal kasační stížnost až dne 8. 7. 2026, tedy zjevně po uplynutí lhůty pro její podání. Nejvyšší správní soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (ve spojení s § 120 s. ř. s.) kasační stížnost odmítl pro opožděnost.

[6] Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Nepřihlížel ani k tvrzení, dle kterého je ve věci dána podjatost Nejvyššího správního soudu jako celku, kterou stěžovatel opakovaně paušálně uplatňuje také v jiných řízeních vedených u tohoto soudu.

[7] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnosti odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/6-AS-173/2026-6)