# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 6 Afs 79/2024

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 6 Afs 79/2024
- Číslo jednací: 6 Afs 79/2024-20
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2024:6.Afs.79.2024.20
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 5. 2024
- Datum zveřejnění: 31. 8. 2026
- Klíčová slova: Poplatky

## Výrok

I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

## Odůvodnění

[1] Žalobkyně žalobou ke krajskému soudu brojila proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle § 123 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve spojení s § 123 odst. 5 daňového řádu změněno rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 20. 10. 2021, a to tak, že text "Dle ustanovení § 116 odst. 3 daňového řádu se věc vrací správnímu orgánu I. stupně k postupu dle § 113 odst. 1 daňového řádu" se nahrazuje textem "odvolání se zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje".
[2] Žalobu krajský soud zamítl.
[3] Žalobkyně (stěžovatelka) zamítavý rozsudek napadla kasační stížností.
[4] V reakci na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2024, č. j. 6 Afs 79/20249, jímž byla stěžovatelka vyzvána k zaplacení soudního poplatku, doložení splnění podmínky povinného zastoupení advokátem a doplnění kasační stížnosti, stěžovatelka zaplatila soudní poplatek a s odkazem na § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ("s. ř. s."), požádala o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti s odůvodněním, že požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta a čeká na rozhodnutí České advokátní komory.
[5] Nejvyšší správní soud věc posoudil následovně.
[6] Dle § 105 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, máli stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[7] Dle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Dle § 106 odst. 3 s. ř. s. nemáli kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[8] Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. nestanovíli zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.
[9] Usnesení ze dne 16. 4. 2024, č. j. 6 Afs 79/20249, bylo stěžovatelce doručeno dne 23. 4. 2024 (doručenka na č. l. 10). Poslední den patnáctidenní lhůty stanovené usnesením k doložení podmínky povinného zastoupení advokátem by připadl na středu 8. 5. 2024. Protože jde o státní svátek, poslední den lhůty se podle § 40 odst. 3 soudního řádu správního posunul na čtvrtek 9. 5. 2024. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě ani později splnění podmínky řízení o kasační stížnosti spočívající v zastoupení advokátem soudu nedoložila.
[10] Lhůtu pro předložení plné moci by podle § 40 odst. 5 s. ř. s. bylo možné prodloužit, stěžovatelka však o prodloužení této lhůty nepožádala, a svoji žádost tedy ani nepodpořila vážnými omluvitelnými důvody, jak předpokládá § 40 odst. 5 s. ř. s.
[11] I kdyby Nejvyšší správní soud žádost o prodloužení lhůty podle § 106 odst. 3 s. ř. s. hodnotil také jako žádost o prodloužení lhůty pro doložení zastoupení jakožto podmínky řízení o kasační stížnosti, neshledal ani v důvodech takto sdělených stěžovatelkou důvody pro vyhovění takové žádosti. Ze stěžovatelčiny žádosti o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s. vyplynulo, že v čase poskytnutém pro odstranění nedostatku podmínky řízení oslovila dva advokáty, kteří poskytnutí právní služby odmítli, načež 4. 5. 2024 požádala o určení advokáta Českou advokátní komoru podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
[12] Platí, že ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají. Po stěžovatelce proto lze spravedlivě požadovat, aby vyvinula větší úsilí pro splnění podmínky řízení, a to i s ohledem na množství sporů, které stěžovatelka vede či vedla. Podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti je stěžovatelce dobře známa. Od oznámení rozsudku krajského soudu (22. 3. 2024) tak měla dostatečný čas k tomu, aby se pokusila si advokáta pro řízení o kasační stížnosti zajistit. Z přiložené kopie žádosti o určení advokáta Českou advokátní komorou vyplynulo, že stěžovatelka nežádala o bezplatnou právní pomoc, a soud s ohledem na počet advokátů v České republice nepochybuje o tom, že by při vyvinutí dostatečného úsilí našla advokáta, který by byl ochoten její případ převzít. Stěžovatelka ani netvrdila žádné mimořádné okolnosti, které by jí v hledání a nalezení právního zastoupení bránily, či jí tuto snahu neúměrně ztěžovaly. Ustalali stěžovatelka po dvou neúspěšných pokusech v hledání advokáta a pouze se spolehla na rozhodnutí České advokátní komory, ač si byla vědoma běhu lhůty k předložení plné moci a odstranění vad kasační stížnosti, pak ochrany svých práv nedbala dostatečně. Soud za takových okolností v odmítnutí kasační stížnosti pro neodstraněnou překážku řízení spočívající v absenci stěžovatelčina zastoupení nespatřuje odepření práva na právní pomoc či přístup k soudu.
[13] Uvedený závěr nemůže být pro stěžovatelku překvapivý, neboť obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud přinejmenším již v její věci sp. zn. 6 As 33/2022 a ústavní stížnost proti usnesení v této věci byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná usnesením Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2308/22.
[14] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v nynějším řízení kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, neboť nedostatek podmínky řízení nebyl na výzvu soudu odstraněn. Za této situace již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval o žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti dle § 106 odst. 3 s. ř. s.
[15] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
[16] Nejvyšší správní soud současně rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost, a to na základě § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, bylli návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/6-AFS-79/2024-20)