# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 5 As 212/2014 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 5 As 212/2014 - Číslo jednací: 5 As 212/2014-59 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2015:5.As.212.2014.59 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 25. 3. 2015 - Datum zveřejnění: 28. 8. 2026 ## Výrok I. Řízení s e z a s t a v u j e . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. ## Odůvodnění Včasnou kasační stížností se žalobce (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně. Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek, a rovněž nedoložil splnění podmínky zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."). Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 19. 1. 2015, č. j. 5 As 212/2014 - 27, ke splnění poplatkové povinnosti, což však stěžovatel neučinil, a požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta. Usnesením ze dne 25. 2. 2015, č. j. 5 As 212/2014 - 41, Nejvyšší správní soud stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zástupce z řad advokátů mu neustanovil. Současně byl stěžovatel v uvedeném usnesení vyzván ke splnění poplatkové povinnosti, současně byl poučen o právních následcích jejího nesplnění. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 12. 3. 2015; stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Stěžovatel ve lhůtě stanovené soudem ani následně soudní poplatek nezaplatil, Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než řízení podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavit. S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedoložil splnění podmínky podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel s podáním kasační stížnosti spojil další podání, a to námitku podjatosti a podnět ke kárnému řízení proti soudcům Krajského soudu v Brně JUDr. Davidu Rausovi, Mgr. Kateřině Kopečkové a Mgr. Petru Šebkovi. V případě vznesené námitky podjatosti vzhledem k tomu, že řízení již bylo ukončeno usnesením, které bylo napadeno kasační stížností, nelze již samostatně rozhodovat o podjatosti či nepodjatosti soudců, kteří ve věci již rozhodli. Namítá-li účastník řízení podjatost soudce, může tak učinit pouze ve lhůtě stanovené v § 8 odst. 5 soudního řádu správního, navíc do doby, než je rozhodnuto. Podal-li stěžovatel námitku až poté, kdy dotčení soudci rozhodli, nemůže Nejvyšší správní soud ex post samostatně zkoumat oprávněnost takové námitky, popř. soudce, který již rozhodnutí ve věci vydal, z řízení vyloučit; námitkou by se mohl NSS zabývat, pokud by posuzoval kasační stížnost meritorně, to se však nestalo, neboť řízení muselo být zastaveno. Co se týče návrhu na zahájení kárného řízení s výše uvedenými soudci, Nejvyšší správní soud nemá v této věci pravomoc činit opatření. Podle ustanovení § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem, a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Pravomoc správních soudů je pak upravena ustanovením § 4 s. ř. s., podle jehož odstavce 1 soudy ve správním soudnictví rozhodují o: a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a d) kompetenčních žalobách. Podle odstavce 2 cit. ustanovení ve správním soudnictví dále soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Působnost Nejvyššího správního soudu je upravena v § 12 s. ř. s., podle kterého Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. Nejvyšší správní soud je sice kárným soudem dle § 3 zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů; kárné senáty zdejšího soudu však rozhodují až o kárných návrzích podaných kárnými navrhovateli. Kárné řízení se zahajuje na návrh; podle § 8 odst. 2 cit. zákona návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat: a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci, b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci, c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem, d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem, e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně, f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu, g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu. Má-li stěžovatel za to, že uvedení soudci se dopustili svým jednáním kárného provinění, je možné uplatnit podnět u předsedy Krajského soudu v Brně (popř. jiného kárného navrhovatele), který je v daném případě kompetentní k dalšímu postupu. Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. března 2015 JUDr. Jakub Camrda předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/5-AS-212/2014-59)