# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 4 As 309/2022 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 4 As 309/2022 - Číslo jednací: 4 As 309/2022-57 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2023:4.As.309.2022.57 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 17. 1. 2023 - Datum zveřejnění: 30. 8. 2026 - Klíčová slova: Stavební zákon ## Výrok Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2021, č. j. MHMP 2064593/2021, sp. zn. S-MHMP 1888512/2020/STR, a vůči rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2022, č. j. 18 A 15/2022-114. ## Odůvodnění [1] Městský soud v Praze nadepsaným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zčásti (v označení rozhodného znění právní úpravy), změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. MCP6 304829/2020, jímž nařídil odstranit nepovolenou změnu stavby (bytové jednotky č. X v domě č. p. X v k. ú. B., E. X, P. X) spojenou s rozšířením jednotky do světlíku. [2] Žalobkyně (dále též "stěžovatelka") brojí proti rozsudku městského soudu kasační stížností, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen "s. ř. s."). [3] Stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že případné odstranění stavby a související úpravy by si vyžádaly vynaložení finančních prostředků v řádu minimálně vyšších desetitisíců Kč, došlo by k významnému zásahu do její bytové jednotky a současně by byla povinna strpět provádění stavebních úprav, což by minimálně na několik týdnů znemožnilo užívání jednotky k bydlení. Za zásadní označila, že v případě odstranění stavby, tedy zbourání vestavku do světlíku a zazdění prostoru mezi bytem a světlíkem, by tato změna byla vzhledem ke stavební náročnosti fakticky nevratná. Odstranění niky by pro stěžovatelku kromě výše již uvedeného znamenalo také přestavbu kuchyně i koupelny. Jiným osobám v případě přiznání odkladného účinku žádná újma nehrozí. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bude pouze prodloužen pokojný stav existence vestavku a nikomu nemůže vzniknout žádná újma. Pouze bude zachován dosud trvající stav do doby rozhodnutí o kasační stížnosti. [4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že vzhledem k době řízení od roku 2015 a s ohledem na skutečnost, že do bytové jednotky stěžovatelky bude zasaženo zásadním způsobem, lze přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu právní jistoty akceptovat. [5] Osoby zúčastněné na řízení se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku nevyjádřily. [6] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. [7] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje, a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. [8] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh důvodným. Výkon rozhodnutí žalovaného by měl zásadní dopad do majetkové sféry stěžovatelky, neboť by došlo k odstranění sporné části stavby a není přitom jasné, zda by bylo možné předmětnou část stavby následně vrátit do původního (nynějšího) stavu. Zároveň by odstranění části stavby bylo nepochybně spojeno s finančními náklady a stěžovatelkou zmíněnými potížemi s obýváním bytu, které by stěžovatelku rovněž zatížily. Tato újma by přitom byla nepoměrně větší než případná újma osob zúčastněných na řízení v případě odkladu vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu. [9] Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly rozpor s veřejným zájmem. Připadá v úvahu veřejný zájem na dodržování pravomocných správních rozhodnutí ukládajících povinnost účastníkovi řízení. V daném případě však přiznání odkladného účinku "jen" odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem. [10] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/4-AS-309/2022-57)