# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 3 As 9/2021

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 3 As 9/2021
- Číslo jednací: 3 As 9/2021-10
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2021:3.As.9.2021.10
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 1. 2021
- Datum zveřejnění: 29. 8. 2026

## Výrok

I. Kasační stížnost   se odmítá.

II. Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

## Odůvodnění

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 21. 1. 2021 kasační stížnost žalobce (dále jen "stěžovatel") proti usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ze dne 16. 12. 2020, č. j. 30 A 115/2020 - 8, jímž byly výrokem I. spojeny ke společnému projednání žaloby proti celkem deseti usnesením krajského soudu a Nejvyššího správního soudu, a poté výrokem II. krajský soud tyto žaloby jako nepřípustné odmítl; výrokem III. rozhodl o nákladech řízení.

[2] Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen ´správní orgán').

[3] Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[4] Stěžovatel v projednávané věci podal u krajského soudu "žaloby" proti rozhodnutím krajského soudu a Nejvyššího správního soudu vydaným v řízení o žalobách a kasačních stížnostech podaných stěžovatelem v jiných věcech. Soudní řád správní nicméně nepřipouští, aby bylo správní žalobou napadeno rozhodnutí jiného (obecného) soudu (srov. výše citovaný § 4 odst. 1 s. ř. s., dle něhož soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy). Jakkoliv byla podání stěžovatele učiněná u krajského soudu označena jako "žaloba", je zřejmé, že v uvedených souvislostech se podle jejich obsahu o žaloby ve správním soudnictví vůbec nemohlo jednat, a tato podání tudíž ani nebyla "způsobilá" řízení o žalobě zahájit. Bylo proto zcela namístě, aby krajský soud vyrozuměl o této skutečnosti stěžovatele toliko neformálním přípisem a věci bez dalšího odložil. Rozhodl-li krajský soud o odmítnutí stěžovatelových "žalob" usnesením, poskytl mu tím určitý procesní "nadstandard", který nicméně nemůže neexistenci návrhu jako jednu z podmínek řízení zhojit.

[5] Jestliže pak stěžovatel napadl takovéto usnesení kasační stížností, nelze na ni hledět jako na kasační stížnost podanou proti usnesení o odmítnutí návrhu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (neboť o návrh se v případě jeho "žalob" vůbec nejednalo) a je nutno ji hodnotit jako nepřípustnou ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

[6] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/3-AS-9/2021-10)