# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 3 As 130/2014 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 3 As 130/2014 - Číslo jednací: 3 As 130/2014-18 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2014:3.As.130.2014.18 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 30. 9. 2014 - Datum zveřejnění: 28. 8. 2026 - Klíčová slova: Přestupky ## Výrok I. Kasační stížnost s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Soudní poplatek ve výši 5.000 Kč bude vrácen žalobci z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. ## Odůvodnění Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 18. 6. 2014 doručena blanketní kasační stížnost žalobce (dále "stěžovatel") ze dne 17. 6. 2014, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2014, č. j. 33 A 5/2013 - 28, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí žalovaného ve věci spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 3, § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Uvedených přestupků se měl stěžovatel dopustit tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, při řízení držel v ruce hovorové zařízení a zároveň řídil vozidlo, které bylo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Jelikož kasační stížnost neobsahovala formulaci závěrečného návrhu, ani žádné konkrétní námitky směřující k uplatnění kasačních důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s."), byl stěžovatel vyzván k jejímu doplnění. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 7. 2014, č. j. 3 As 130/2014 - 10, byla stěžovateli stanovena povinnost ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení (§ 106 odst. 3 s. ř. s.) doplnit kasační stížnost ve smyslu § 106 odst. 1 s. ř. s. Uvedené usnesení obsahovalo i poučení, že pokud nebude ve stanovené lhůtě kasační stížnost doplněna, Nejvyšší správní soud jí odmítne dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Usnesení bylo doručeno do datové schránky stěžovatelova zástupce dne 18. 7. 2014, jednoměsíční lhůta stanovená pro odstranění vad podání tedy skončila dne 18. 8. 2014. V této lhůtě ani později, do dne vydání tohoto usnesení, však stěžovatel ani jeho zástupce na výzvy uvedené v citovaném usnesení nijak nereagovali a vady kasační stížnosti neodstranili. Podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí stěžovatel neodstranil vady podání ve smyslu § 106 odst. 1 s. ř. s., nepožádal o prodloužení lhůty k tomu určené, a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než podání odmítnout ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Ostatně ani v případě, že by kasační stížnost byla doplněna po stanovené lhůtě, nemohl by zdejší soud takové doplnění akceptovat. Takový závěr vyplývá jak z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. například rozsudek ze dne 31. 1. 2012, č. j. 5 As 11/2011-187, in http//nssoud.cz), tak z judikatury Ústavního soudu, který se k dané problematice vyjádřil v rozhodnutí ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06 (in http//nalus.usoud.cz) následovně: "Ústavní soud opětovně zdůrazňuje, že tak závažné procesní oprávnění, jakým je možnost stěžovatele rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody nelze činit závislou na právně nejisté a nepředvídatelné skutečnosti, zda soud vyzve stěžovatele k doplnění náležitostí kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s. či nikoli. To nic nemění na skutečnosti, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle § 106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnosti na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.". O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Stěžovatel na výzvu soudu zaplatil v kolkových známkách soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Jelikož byla kasační stížnost odmítnuta, rozhodl Nejvyšší správní soud dle ustanovení § 10 odst. 3 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, o vrácení soudního poplatku. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. září 2014 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/3-AS-130/2014-18)