# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 3 Ads 357/2017

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 3 Ads 357/2017
- Číslo jednací: 3 Ads 357/2017-79
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2020:3.Ads.357.2017.79
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 7. 2020
- Datum zveřejnění: 29. 8. 2026
- Klíčová slova: Důchodové pojištění - starobní důchod

## Výrok

Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

## Odůvodnění

[1] Výrokem I. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2019, č. j. 3 Ads 357/2017 - 41, byla zamítnuta v části směřující proti výroku I. kasační stížnost žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2017. Výrok III. citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým nebyla žádnému z účastníků přiznána náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti, byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. II. ÚS 3158/19. Ústavní soud nesouhlasil se závěrem Nejvyššího správního soudu, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání nákladů řízení žalobci, především pak s premisou, že podstata sporu má vzhledem k uplatňovanému nároku ve výši 1 Kč bagatelní charakter, neboť dle jeho názoru věci rehabilitační a restituční z tohoto pohledu hodnotit nelze. Dále měl za to, že výrok o nákladech řízení byl pro žalobce překvapivý.

[2] Vázán uvedeným právním názorem posoudil tedy Nejvyšší správní soud náklady řízení o kasační stížnosti obou účastníků z obecných hledisek obsažených v § 57 - § 61 s. ř. s. a ve vyhlášce č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Žalovaná (stěžovatelka) rozhodovala ve věci důchodového pojištění, nemá tedy v případě jakéhokoliv výsledku právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Žalobce měl ve věci úspěch, měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud má však za to, že mu v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žádné náklady řízení, jež by bylo možno považovat za účelně vynaložené, nevznikly. Jeho zástupce advokát JUDr. Lubomír Müller učinil v řízení dva úkony, podal vyjádření k návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (čl. 18 spisu) a dále k její kasační stížnosti (čl. 31 spisu). V prvém případě v zásadě pouze navrhl, aby odkladný účinek nebyl přiznán, v druhém (vyjádření rozsahem na půl strany) se zabýval jen otázkou doručení rozsudku Nejvyššího správního soudu v jiné věci (sp. zn. 3 Ads 306/2016) a v souvislosti s tím poukázal na korespondenci s žalovanou. Jakákoliv právní argumentace k procesnímu návrhu žalované a především pak k námitkám obsaženým v kasační stížnosti však v jeho podáních zcela chybí, tato podání nemají parametry úkonu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a z hlediska ochrany práv žalobce byla v řízení bez významu.

[3] S ohledem na výše uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud opětovně tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žádnému z účastníků.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/3-ADS-357/2017-79)