# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 22 As 172/2026 - Soud: Nejvyšší správní soud - Spisová značka: 22 As 172/2026 - Číslo jednací: 22 As 172/2026-57 - ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:22.As.172.2026.57 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 30. 9. 2026 - Datum zveřejnění: 30. 9. 2026 - Klíčová slova: Stavební zákon ## Text rozhodnutí 22 As 172/2026-58 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci navrhovatele: V. R., zastoupený Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M., advokátem se sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2, proti odpůrkyni: Obec Kalek, IČO 00261921, se sídlem Kalek 26, Kalek, zastoupená Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem se sídlem Hlavní 241, Svinařov, o návrhu na zrušení části, eventuálně celého, opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán Kalek, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Kalek č. 5/13/2025 ze dne 29. 4. 2025, v řízení o kasačních stížnostech navrhovatele a odpůrkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 8. 2026, čj. 142 A 2/2026-89, o návrhu odpůrkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Návrh odpůrkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá. II. Odpůrkyni se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Usnesením zastupitelstva obce Kalek z 29. 4. 2025, č. 5/13/2025, bylo schváleno opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán Kalek (dále "územní plán"). Na návrh navrhovatele Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným rozsudkem územní plán z části zrušil. Učinil tak v části plochy AU, a to v rozsahu plochy Z50 vymezené v dokumentaci pro společné jednání. Ve zbylém rozsahu krajský soud návrh zamítl. [2] Proti rozsudku krajského soudu podala odpůrkyně (dále "stěžovatelka") kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti podala odůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. [3] Stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila hrozbou vzniku právně nejistého a obtížně napravitelného stavu v regulaci dotčeného území. Uvedla, že krajský soud zrušil část textové i grafické části územního plánu nad rámec návrhu, čímž vznikla právní nejistota pro osoby disponující právy k dotčeným nemovitostem. Bez přiznání odkladného účinku by se správní orgány i dotčené osoby musely řídit právním stavem vytvořeným zrušujícím rozsudkem ještě před přezkumem jeho zákonnosti Nejvyšším správním soudem, přičemž případné následné kasační rozhodnutí by nemuselo odstranit všechny vzniklé důsledky. Stěžovatelka dále poukázala na finanční náročnost pořízení nového územního plánu v podmínkách malé obce a na riziko, že takto vynaložené náklady by se mohly následně ukázat jako vynaložené neúčelně. Přiznáním odkladného účinku přitom podle jejího názoru nedojde k nepřiměřenému zásahu do práv navrhovatele ani to nebude v rozporu s veřejným zájmem. Ten naopak spatřuje v zachování kontinuity a právní jistoty územně plánovací dokumentace. [4] Navrhovatel s přiznáním odkladného účinku nesouhlasil. Stěžovatelka netvrdila ani konkrétně nedoložila vznik újmy takové intenzity, která by mohla přiznání odkladného účinku odůvodnit. Její argumentace zůstala pouze v obecné rovině. Odkladný účinek není nástroj k preventivnímu zachování dosavadního právního stavu. Za relevantní újmu přitom nelze bez dalšího považovat ani předpokládané náklady spojené s pořízením změny či nové územně plánovací dokumentace. Navrhovatel dále namítl, že argument, podle něhož mu přiznáním odkladného účinku nevznikne žádná nebo jen nepatrná újma, nemůže sám o sobě postačovat. Posouzení podmínek podle § 73 odst. 2 s. ř. s. totiž předpokládá nejprve zjištění existence konkrétní újmy na straně stěžovatelky; teprve následně lze poměřovat její intenzitu s případnou újmou hrozící jiným osobám. Pokud první podmínka není splněna, soud se naplněním dalších dále nezabývá. Ke svým závěrům odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu. [5] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku následujícím způsobem. [6] Podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná na návrh stěžovatele po vyjádření žalovaného usnesením kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozsudku krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Odkladný účinek má charakter mimořádného institutu. Je koncipován jako dočasná procesní ochrana žalobce či stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem či jinými právními následky pro něj nepříznivého správního, resp. soudního rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s. [8] V řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a a násl. s. ř. s. nelze odkladný účinek návrhu přiznat, neboť pro použití § 73 odst. 2 s. ř. s. neexistuje žádné zákonné zmocnění. Jak však dovodil rozšířený senát tohoto soudu v usnesení z 29. 3. 2016, čj. 4 As 217/2015182, č. 3415/2016 Sb. NSS, v řízení o kasační stížnosti proti zrušujícímu rozsudku krajského soudu, jímž bylo (alespoň zčásti) vyhověno návrhu na zrušení opatření obecné povahy lze kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. přiznat odkladný účinek, který bude směřovat právě proti účinkům napadeného rozsudku krajského soudu. [9] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, musí tvrdit a osvědčit jemu hrozící újmu; je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (osvědčil), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (usnesení NSS z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/201232, z 14. 4. 2026, čj. 10 As 42/2026-27, bod 5). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická či bagatelní (usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20, bod 10). Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti; kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podložený (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/201174). [10] V nynější věci stěžovatelka tvrdila, že krajský soud bez jakéhokoli odůvodnění zrušil územní plán ve větším rozsahu, než k jakému se vztahovaly návrhové body. Újmu, která jí hrozí, stěžovatelka spatřuje v hrozbě vzniku právně nejistého stavu, který by mohl zasáhnout do práv třetích osob a ekonomických důvodech spojených se zahájením kroků k pořízení nové územně plánovací dokumentace. [11] K prvnímu z tvrzených důvodů Nejvyšší správní soud uvádí, že při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku neposuzuje zákonnost vydaného rozsudku. Nemůže tedy řešit otázku, zda krajský soud překročil předmět řízení definovaný navrhovatelem či nikoli. [12] K tvrzení vztahujícím se k právům třetích osob Nejvyšší správní soud uvádí, že z výše citované judikatury vyplývá, že stěžovatelka je povinna tvrdit a prokázat újmu, která hrozí jí osobně (příp. veřejnému zájmu, který je povinna hájit), nikoli třetí osobě (přiměřeně usnesení z 31. 3. 2026, čj. 1 As 26/2026-95, bod 12). Vlastníci pozemků dotčených zrušením části územního plánu se mohli připojit k řízení jako osoby zúčastněné na řízení a svá práva hájit sami (včetně případného podání kasační stížnosti s návrhem na přiznání odkladného účinku, kde by újmu, která jim hrozí, přesně specifikovali; usnesení NSS z 11. 9. 2025, čj. 5 As 174/2025-44, bod 11). Nejvyšší správní soud z obsahu spisu krajského soudu ověřil, že žádná z těchto osob uvedený zájem neprojevila. [13] K tvrzené ekonomické újmě Nejvyšší správní soud rovněž odkazuje na výše uvedenou judikaturu, dle níž musí být žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dostatečně individualizovaná a konkrétně osvědčená (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74, bod 9). V nynější věci má Nejvyšší správní soud za to, že stěžovatelka svá tvrzení o hrozící ekonomické újmě nijak blíže netvrdila ani neosvědčila. Nadto samotná skutečnost, že pořízení nové územně plánovací dokumentace je časově a finančně náročné, nemůže bez dalšího založit důvod pro přiznání odkladného účinku (přiměřeně usnesení NSS z 19. 12. 2025, čj. 22 As 277/2025-49). Přijetí opačného závěru by vedlo k tomu, že by bylo třeba odkladný účinek přiznávat v zásadě v každé věci týkající se územně plánovací dokumentace, v níž by návrh podala obec, čímž by byl popřen smysl a výjimečná povaha tohoto institutu (viz závěry usnesení NSS z 14. 11. 2024, čj. 10 As 209/2024-34, bod 7 a tam citovaná judikatura). [14] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neosvědčila, že by výkon či jiné právní následky rozsudku krajského soudu pro ni představovaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, není splněna hned první zákonná podmínka pro přiznání odkladného účinku. Za této situace by bylo nadbytečné zabývat se dalšími podmínkami (obdobně usnesení NSS čj. 5 As 174/2025-44). [15] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím však zdejší soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.). [16] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona). Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. [17] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu v úředních hodinách (informace o úředních hodinách dostupné zde: https://www.nssoud.cz/kontakty/pokladna) - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 - 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1220417226. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutné do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí. Nebudeli soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude přistoupeno k jeho vymáhání. V Brně 30. září 2026 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/22-AS-172/2026-57)