# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 22 As 138/2026

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 22 As 138/2026
- Číslo jednací: 22 As 138/2026-47
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:22.As.138.2026.47
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 10. 2026
- Datum zveřejnění: 7. 10. 2026
- Klíčová slova: Pozemní komunikace

## Výrok

Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

## Odůvodnění

[1] Magistrát města Teplice povolil podle § 37a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zrušení železničního přejezdu P2060 na trati 0651 - Úpořiny - Lovosice, v km 19 133 p. p. 1291, k. ú. Žim. Žalobce se proti povolení zrušení železničního přejezdu odvolal. Žalovaný odvolání zamítl. Krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného specifikované v záhlaví zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[2] Žalovaný podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Dále podal návrh na přiznání odkladného účinku. Tvrdí, že pokud by musel v mezidobí pokračovat v řízení, byl by nucený vydat rozhodnutí na základě nezákonného právního názoru krajského soudu. Tím by došlo k nucenému překlopení správního řízení ve prospěch žalobce a k procesním zmatkům. Přiznáním odkladného účinku pak žalobci nevznikne žádná újma, protože přístup k jeho nemovitostem je zajištěný druhým stávajícím vjezdem z veřejné pozemní komunikace. Naopak nepřiznání odkladného účinku by mělo za následek nucené prodlužování nebezpečného stavu ohrožení bezpečnosti a plynulosti drážního provozu.

[3] Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 soudního řádu správního). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 soudního řádu správního.

[4] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat závažnou újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/201458, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24 a usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/201720, bod 10). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS z 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/201550, bod 5). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/201174, bod 9).

[5] Jako klíčový důvod pro přiznání odkladného účinku stěžovatel uvádí povinnost vést dále řízení v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku. To však nemůže být samo o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Hrozba existence dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Pokud by tomu tak bylo, musel by být odkladný účinek přiznáván ke každé žádosti správního orgánu, jehož rozhodnutí bylo zrušeno. Takový postup by však odporoval smyslu a účelu zákonné úpravy. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti správního orgánu je vyhrazeno pro ojedinělé případy, kdy by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky, např. vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku, nebo ohrožení vzácné kulturní památky apod. (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/201458, č. 3270/2015 Sb. NSS, body 27, 32 a 33). Žalovaný přitom musí stejně jako žalobce újmu tvrdit a osvědčit, tj. vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá (srov. bod 25 a 27 cit. usnesení rozšířeného senátu), přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nemá žádná subjektivní práva, půjde o případy spíše výjimečné.

[6] O takovou mimořádnou situaci se nicméně v nyní posuzované věci nejedná. Z tvrzení stěžovatele nevyplývá, že by výkon napadeného rozsudku mohl mít takové právní následky, které by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu ve smyslu § 73 odst. 2 soudního řádu správního. Stěžovatel zejména uvedl, že názor krajského soudu považuje za nesprávný a jeho respektováním by došlo jen k prohloubení nezákonného stavu a procesnímu zmatku. Procesní situace, kdy žalovaný správní orgán na základě pravomocného rozsudku krajského soudu vydá ve správním řízení znovu rozhodnutí, které posléze nabude právní moci, následně či mezitím Nejvyšší správní soud tento rozsudek krajského soudu zruší a věc mu vrátí k novému projednání, jistě není žádoucí. O žalobě je však třeba znovu rozhodnout v souladu se závazným právním názorem kasačního soudu, což mj. znamená "obživnutí" původně zrušeného rozhodnutí správního orgánu. Tato obtížně řešitelná procesní situace ale není bezprostředním ohrožením důležitého veřejného zájmu (usnesení čj. 10 Ads 99/201458, bod 34 a 35).

[7] Za bezprostřední ohrožení důležitého veřejného zájmu pak nelze považovat ani žalovaným obecně tvrzenou ohroženou bezpečnost a plynulost drážního provozu. Stěžovatel totiž blíže nevysvětlil, jak konkrétně by měla být tato bezpečnost a plynulost ohrožena. Stěžovatel ani tuto hrozbu nijak konkrétně nedoložil.

[8] Návrh stěžovatele proto Nejvyšší správní soud zamítl podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 soudního řádu správního. Tím však žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS z 28. 2. 2025, čj. 8 As 20/202533, bod 16). Rovněž lze dodat, že usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté. V případě posunu ve skutkových okolnostech nebo jinak odůvodněného návrhu proto lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně.

[9] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku sice obecně podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Stěžovatel je ale od placení poplatků osvobozený podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/22-AS-138/2026-47)