# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 2 As 86/2018

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 2 As 86/2018
- Číslo jednací: 2 As 86/2018-29
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2018:2.As.86.2018.29
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 4. 2018
- Datum zveřejnění: 29. 8. 2026
- Klíčová slova: Právo na informace

## Výrok

I. Žádosti žalobce ze dne 17. 4. 2018 a) o přiznání osvobození od soudních poplatků a b) o ustanovení advokáta se zamítají.

II. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

## Odůvodnění

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2018, č. j. 6 A 30/2018 - 22. Současně s podáním kasační stížnosti však stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ani nedoložil splnění podmínky zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s.

[2] Vzhledem k tomu, že s podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudních poplatcích")], a stěžovatel tuto povinnost nesplnil, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. 2 As 86/2018 - 20, vyzval k zaplacení soudního poplatku. Současně byl stěžovatel vyzván i k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Ke splnění poplatkové povinnosti byl stěžovatel vyzván ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení shora uvedeného usnesení, s poučením o následku, který s sebou ponese případné nevyhovění dané výzvě. Na tuto výzvu však ve stanovené lhůtě nebylo vůbec reagováno.

[3] Předmětné usnesení nabylo právní moci v neděli 1. 4. 2018 (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2013, č. j. 5 Afs 76/2012 - 28). Posledním dnem lhůty ke splnění uložené povinnosti tak bylo pondělí 16. 4. 2018.

[4] Protože soudní poplatek nebyl na výzvu soudu do dnešního dne zaplacen, Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.

[5] Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoliv stěžovatel neodstranil ani další vadu podané kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení podle § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. 2 As 86/2018 - 20, rovněž vyzván (ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení tohoto usnesení), Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy.

[6] K podání stěžovatele ze dne 17. 4. 2018 došlému 18. 4. 2018, v němž žádal o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce, je třeba uvést, že stěžovatel byl v poučení výše uvedeného usnesení ze dne 20. 3. 2018, č. j. 2 As 86/2018 - 20, výslovně a jasně upozorněn, že pokud má za to, že jsou u něj splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, má o osvobození požádat ve lhůtě pro zaplacení poplatku, tj. do 16. 4. 2018. Stěžovatel tak však ve stanovené lhůtě neučinil. Soudní poplatek ve lhůtě nezaplatil a o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce požádal až po uplynutí lhůty, aniž by uvedl, že by mu v tom, aby tak učinil ve lhůtě, cokoli bránilo. Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbývalo než řízení zastavit (výrok II.).

[7] Jak již vyslovil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017  19, podle nyní účinného zákona o soudních poplatcích je dodatečně stanovená lhůta poskytnutá soudem poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích zcela nepochybně lhůtou propadnou. Nemůže-li soud přihlížet k poplatku zaplacenému po uplynutí této lhůty, použitím argumentu a fortiori (a maiori ad minus) lze dovodit, že po uplynutí této lhůty nemůže přihlížet ani k podanému návrhu na osvobození od soudních poplatků. Uvedený právní názor následoval Nejvyšší správní soud i v nyní projednávané věci, a proto obě žádosti stěžovatele bez dalšího zamítl (výrok I.).

[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věta první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jelikož řízení bylo zastaveno (výrok III.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/2-AS-86/2018-29)