# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 2 As 76/2026

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 2 As 76/2026
- Číslo jednací: 2 As 76/2026-72
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:2.As.76.2026.72
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 8. 2026
- Datum zveřejnění: 31. 8. 2026
- Klíčová slova: Životní prostředí - ostatní

## Výrok

I. Návrh osoby zúčastněné na řízení na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2026, č. j. 2 As 76/202652, se zamítá.

II. Osobě zúčastněné na řízení se vrací soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč. Soudní poplatek bude vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

## Odůvodnění

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 27. 4. 2026 kasační stížnost, kterou žalobci brojí proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Praze. Dne 10. 6. 2026 pak Nejvyšší správní soud obdržel kasační stížnost osoby zúčastněné na řízení proti témuž rozsudku.

[2] Osoba zúčastněná na řízení při podání kasační stížnosti nezaplatila soudní poplatek, Nejvyšší správní soud ji proto usnesením ze dne 22. 6. 2026, č. j. 2 As 76/202646, vyzval k zaplacení soudního poplatku. Jelikož soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila, Nejvyšší správní soud řízení o její kasační stížnosti usnesením ze dne 3. 8. 2026, č. j. 2 As 76/202652, zastavil.

[3] Osoba zúčastněná na řízení následně dne 10. 8. 2026 uhradila soudní poplatek na účet Nejvyššího správního soudu a téhož dne její zástupce zaslal Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu o zastavení řízení. Ten opírá o § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (z použité citace je patrné, že vychází ze znění zákona účinného do 29. 9. 2017 a z judikatury vztahující se k této právní úpravě). Uvádí, že ještě v den, kdy usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku nabude právní moci, je možné uhradit soudní poplatek; usnesení o zastavení řízení je pak na místě zrušit.
[4] Nejvyšší správní soud návrh na zrušení usnesení o zastavení řízení zamítl (výrok I). Stěžovatelka totiž soudní poplatek zaplatila až po uplynutí lhůty stanovené v původní výzvě (posledním dnem lhůty byl pátek 17. 7. 2026 - v podrobnostech viz usnesení ze dne 3. 8. 2026, č. j. 2 As 76/202652). Ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích v nyní účinném znění stanoví pouze to, že poplatková povinnost zaniká, nabudeli usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci. Kromě toho však § 9 odst. 1 tohoto zákona nyní výslovně stanoví, že se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení soudního poplatku nepřihlíží. Tato lhůta je tedy lhůtou propadnou. Judikatura vztahující se k dřívějšímu znění § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích tak již po změně této právní úpravy není použitelná.

[5] Výrokem II pak Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku osobě zúčastněné na řízení. Podle § 10 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Jelikož usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 10. 8. 2026, poplatková povinnost osoby zúčastněné na řízení zanikla, a zaplacený soudní poplatek je tak nutno osobě zúčastněné na řízení vrátit (srov. např. usnesení NSS ze dne 18. 10. 2018, č. j. 7 As 324/201835, a ze dne 3. 12. 2020, č. j. 7 As 140/202038, nebo rozsudek NSS ze dne 4. 4. 2023, č. j. 7 As 98/202264). Nejvyšší správní soud proto rozhodl o tom, že osobě zúčastněné na řízení bude vrácen (opožděně) zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Poplatek bude osobě zúčastněné na řízení vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jejího zástupce (Mgr. Jana Trachty, advokáta).

[6] Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že v návrhu na zrušení usnesení o zastavení řízení zástupce osoby zúčastněné na řízení označil jako podatelku žalobkyni b) namísto osoby zúčastněné na řízení. Jelikož žalobkyně b) zmocnila ke svému zastupování jiného zástupce a z obsahu podání je patrné, že zástupce (kterého zmocnila k zastupování pouze osoba zúčastněná na řízení) měl v úmyslu podání podat jménem osoby zúčastněné na řízení, Nejvyšší správní soud toto nesprávné označení podatelky vyhodnotil jako zřejmý omyl. Materiálně proto podání vyhodnotil tak, že jej podává zástupce jménem osoby zúčastněné na řízení.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/2-AS-76/2026-72)