# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 2 As 2/2009

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 2 As 2/2009
- Číslo jednací: 2 As 2/2009-50
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2009:2.As.2.2009.50
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 1. 2009
- Datum zveřejnění: 27. 8. 2026
- Klíčová slova: Stavební zákon

## Výrok

I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační  stížnosti.

## Odůvodnění

Žalobce (dále jen "stěžovatel") brojí kasační stížností proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu, kterým  tento soud  (I.) zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2008, zn.  7859/UP/2008/Kd, a také rozhodnutí Městského úřadu Týniště nad Orlicí ze dne 17. 3. 2008, č. j. OÚP 5/2007-15-OBEC-Rozh-Ro, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, a (II.) rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2126 Kč.

Stěžovatel dne 31. 12. 2008 podal stížnost, kterou požaduje vydání opravného usnesení, neboť v napadeném rozsudku je přihlédnuto toliko k nákladům na hromadnou dopravu z Bolehoště do Hradce Králové a k ceně jízdenek MHD, ačkoliv stěžovatel použil k cestě na jednání soudu vlastní motorové vozidlo. Nárokuje proto  náklady řízení ve výši 2339 Kč.

Nejvyšší správní soud především konstatuje, že podle ustanovení § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s.") "předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci." Je tedy zjevné, že není dáno právo na opravu rozsudku a jedná se tedy výhradně o věc úvahy samotného soudu, který tento rozsudek vydal. O návrhu - přesněji podnětu - na vydání opravného usnesení, které v tomto případě podal stěžovatel (tj. účastník řízení), se v případě nevyhovění samostatně nerozhoduje.

V nyní projednávané věci, kdy se krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku k náhradě jízdného osobním automobilem vyslovil, a to tak, že toto právo účastník řízení nemá, neshledal důvod tento svůj názor revidovat (a ani by to cestou opravného usnesení nebylo možné) a proto návrh stěžovatele s ohledem na jeho obsah  považoval za kasační stížnost a jako takovou ji postoupil k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

Podle  ustanovení § 104 odst. 2 s. ř. s. nicméně platí, že  "kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná." V projednávané věci  je ze shora provedené rekapitulace zřejmé, že stěžovatel brojí toliko proti části výroku týkající se nákladů řízení a Nejvyšší správní soud proto nemá s ohledem na kogentní znění citovaného ustanovení jakýkoliv procesní prostor pro jeho meritorní přezkum.

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl  pro nepřípustnost [§  46 odst. 1 písm. d), § 104 odst. 2 a § 120  s. ř. s.].

Podle ustanovení § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků  právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2009

JUDr. Vojtěch Šimíček
              předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/2-AS-2/2009-50)