# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 2 As 155/2026

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 2 As 155/2026
- Číslo jednací: 2 As 155/2026-15
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:2.As.155.2026.15
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 9. 2026
- Datum zveřejnění: 18. 9. 2026
- Klíčová slova: Procesní

## Výrok

I. Kasační stížnost proti výrokům I. a III. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 7. 2026, č. j. 13 A 16/202632, se odmítá.

II. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.

III. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 7. 2026, č. j. 13 A 16/202632, ve výši 5 000 Kč.

IV. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.

V. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

VI. Návrh na ustanovení tlumočníka pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.

VII. Soud vyzývá žalobce, aby v zákonné lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení odstranil vady kasační stížnosti tím, že uvede, z jakého důvodu byla kasační stížnost podána, a tento důvod blíže skutkově a právně konkretizuje.

## Odůvodnění

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 8. 2026 kasační stížnost, kterou žalobce (dále "stěžovatel") brojí proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze. Součástí kasační stížnosti byly i žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků o ustanovení zástupce z řad advokátů a o ustanovení tlumočníka.
Kasační stížnost proti výrokům I. a III. usnesení městského soudu

[2] Městský soud výrokem I. napadeného usnesení zamítl návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků řízení o žalobě proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí, žalobě na ochranu proti nečinnosti a žalobě na ochranu před nezákonným zásahem. Výrokem III. napadeného usnesení pak uložil žalobci podle § 37 odst. 5 s. ř. s., aby do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně doplnil své podání o jeho podstatné náležitosti ve smyslu § 37 odst. 3 s. ř. s., příp. o náležitosti dle § 71 s. ř. s., § 80 s. ř. s a § 84 s. ř. s.

[3] Dle § 104 odst. 3 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále "s. ř. s."), je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

[4] Dle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s., je kasační stížnost dále nepřípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.

[5] Stěžovatel napadl usnesení městského soudu v celém rozsahu tím, že v kasační stížnosti žádá jeho úplné zrušení. Proti výroku I. napadeného usnesení však není kasační stížnost přípustná podle § 104 odst. 3 písm. d) s. ř. s., neboť jde o výrok, jímž bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Proti výroku III. napadeného usnesení pak není kasační stížnost přípustná podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s., neboť výzvou k odstranění vad podání se pouze upravuje vedení řízení. Nejvyšší správní soud proto přistoupil k odmítnutí kasační stížnosti v rozsahu, v jakém směřuje proti těmto výrokům usnesení městského soudu.

[6] K přípustnosti kasační stížnosti proti výroku II. napadeného usnesení Nejvyšší správní soud poznamenává, že městský soud stěžovatele nesprávně poučil o tom, že kasační stížnost proti celému napadenému usnesení není přípustná. Výrokem II. napadeného usnesení městský soud zamítl návrh stěžovatele na ustanovení tlumočníka. Nejvyšší správní soud již v minulosti konstatoval, že proti usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení tlumočníka je kasační stížnost přípustná, neboť takové usnesení může zasáhnout do práva účastníka jednat před soudem v jazyce, jemuž rozumí (usnesení NSS ze dne 31. 10. 2008, č. j. 6 Azs 52/200892). Ani soudy v občanském soudním řízení ostatně nepovažují usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení tlumočníka za usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, a odvolání proti takovým usnesením věcně projednávají [srov. § 202 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a například usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 2014, č. j. 7 Cmo 265/201484, nebo Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2019, sp. zn. 32 Co 89/2019]. Na výrok II. napadeného usnesení se proto nevztahuje § 104 odst. 3 písm. d) s. ř. s. ani žádná jiná výluka z kasačního přezkumu.

Žádost o osvobození od soudních poplatků

[7] Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsouli pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospějeli však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.

[8] Ze zákona tedy vyplývá, že pro přiznání osvobození od soudních poplatků musí být současně naplněny tři podmínky: a) účastník požádal o osvobození; b) doložil nedostatek prostředků; c) jeho návrh není zjevně neúspěšný. Posledně zmíněnou podmínku musí přitom soud zkoumat jako první, neboť opačný postup, tj. zkoumání poměrů ještě před posouzením případné bezúspěšnosti návrhu, by byl v rozporu se smyslem citovaného ustanovení.

[9] V s. ř. s. není nijak definována zjevná bezúspěšnost pro účely citovaného ustanovení. Nejvyšší správní soud proto jeho obsah vyložil ve své judikatuře (např. rozsudky NSS ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/200772, či ze dne 29. 6. 2011, č. j. 1 As 51/2011135). O zjevně bezúspěšný návrh se může jednat např. tehdy, jeli na první pohled zřejmé, že žaloba byla podána před vyčerpáním řádných opravných prostředků (viz rozsudek NSS ze dne 27. 4. 2012, č. j. 7 As 54/201212, či usnesení NSS ze dne 22. 8. 2012, č. j. 8 As 75/201225), anebo pokud byla žaloba zjevně opožděná (viz usnesení NSS ze dne 28. 8. 2015, č. j. 8 Ads 112/201514, či ze dne 16. 3. 2016, č. j. 1 Ads 14/201640). Stejně tak lze za zjevně neúspěšný návrh považovat i kasační stížnost směřující proti rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. V této souvislosti Nejvyšší správní soud uvedl, že "proti rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je možné namítat toliko absenci výzvy k jeho zaplacení, skutečnost, že žalobce poplatek zaplatil, nebo že projednávaná věc podle zákona poplatku nepodléhá nebo je od něj osvobozena" (viz usnesení NSS ze dne 8. 7. 2015, č. j. 1 As 114/201530). To potvrzuje i navazující judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. rozhodnutí NSS ze dne 26. 3. 2018, č. j. 8 Afs 42/201822, ze dne 28. 5. 2020, č. j. 7 Afs 103/202012, ze dne 14. 10. 2021, č. j. 3 Afs 280/202113, ze dne 28. 6. 2023, č. j. 7 As 126/202318).

[10] Předmětem věcného přezkumu před Nejvyšším správním soudem v nyní posuzované věci může být pouze výrok II. napadeného usnesení, proto bylo nutné zkoumat případnou zjevnou bezúspěšnost pouze ve vztahu k tomuto výroku. Ze spisu městského soudu vyplývá, že městský soud stěžovatele po podání žaloby nejprve vyzval k předložení úředně ověřeného překladu žaloby do českého jazyka. Stěžovatel reagoval žádostí o ustanovení soudního tlumočníka na náklady státu a o osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel dále odpovídal na výzvu městského soudu k zaslání vyplněného formuláře Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a na výzvu (usnesení) ke sdělení důvodů, pro které spatřuje podjatost soudního oddělení 13 A, a to vždy mimo jiné také v českém jazyce (podobně jako v případě kasační stížnosti, kde je uveden dovětek, že text byl přeložen na webových stránkách DeepL.com). Již z toho je patrné, že před městským soudem nevyvstala potřeba ustanovit tlumočníka ve smyslu § 18 odstavců 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s.

[11] Kromě toho již rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 27. 2. 2024, č. j. 8 Azs 289/202180, učinil zcela jednoznačný závěr, od něhož se Nejvyšší správní soud nyní ani nemůže odchýlit, že žádost o ustanovení tlumočníka pro písemný styk před soudem nemůže být úspěšná. Tlumočník přichází v úvahu pouze pro bezprostřední ústní komunikaci účastníka se soudem, tj. typicky v rámci ústního jednání. Ačkoliv by se stěžovatelova žádost mohla hypoteticky vztahovat i na případné ústní jednání před městským soudem, stěžovatel ji zdůvodnil potřebou překladu listinných důkazů a podání do českého jazyka. Jak ovšem konstatoval rozšířený senát, § 18 odst. 2 občanského soudního řádu, použitelný přiměřeně i v soudním řízení správním, žádnou povinnost soudu zajistit překlad všech či některých soudních písemností nestanoví, proto je třeba a contrario mít za to, že soud překlady soudních písemností nezajišťuje. Přihlédl přitom také k rovině právně sociologické (tedy při pohledu na fakticitu, v níž se právní provoz odehrává) s tím, že překlad cizojazyčných písemností je v současně době usnadněn i existencí dobře dostupných a přiměřeně kvalitních strojových překladů (je notorietou, že nástroje pro takovéto překlady lze najít i zdarma na internetu). Právě této možnosti stěžovatel dosud využíval. Stěžovatelova žádost o ustanovení tlumočníka tedy pro písemný styk zjevně nemohla být úspěšná, a zjevně proto nemůže být ani úspěšná nyní podaná kasační stížnost.

[12] Z výše uvedených důvodů nelze než uzavřít, že kasační stížnost proti výroku II. napadeného usnesení je zjevně bezúspěšným návrhem ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto výrokem II. tohoto usnesení žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků zamítl.

[13] Pro úplnost lze poznamenat, že sám městský soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že žádost o ustanovení tlumočníka "v této fázi řízení zamítl". Toto usnesení tedy rozhodně není překážkou pro to, aby soud následně stěžovateli tlumočníka ustanovil pro případné ústní jednání. To však v tuto chvíli vůbec není na pořadu dne, neboť řízení před městským soudem se nachází ve fázi odstraňování vad žaloby.

Výzva k zaplacení soudního poplatku

[14] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, jež činí, podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, 5 000 Kč. Jelikož Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků, vyzval jej zároveň ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu.

[15] [OBRÁZEK][OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:

- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu v úředních hodinách (informace o úředních hodinách dostupné zde: https://www.nssoud.cz/kontakty/pokladna) nebo

- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 370346127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020415526.

Návrh na ustanovení zástupce

[16] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. v řízení o kasační stížnosti stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, máli stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Splnění podmínky povinného právního zastoupení musí být soudu řádným způsobem doloženo.

[17] Podle § 35 odst. 10 věta první s. ř. s., může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a jeli to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Pro naplnění podmínky osvobození od soudních poplatků musí účastník řízení současně doložit, že nemá dostatečné prostředky, a jeho návrh nesmí být zjevně neúspěšný.

[18] Stěžovatel nenaplnil již první podmínku pro ustanovení zástupce, tedy splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Již tato skutečnost brání tomu, aby Nejvyšší správní soud návrhu vyhověl. Proto jej výrokem IV. tohoto usnesení zamítl.

Výzva k předložení plné moci či osvědčení o právnickém vzdělání

[19] Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je předpokladem pro výkon advokacie vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané (1) v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo (2) studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě (1) na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice.

[20] Jelikož stěžovatel v řízení o kasační stížnosti není zastoupen advokátem a jeho návrh na ustanovení zástupce byl výrokem IV. tohoto usnesení zamítnut, vyzývá Nejvyšší správní soud stěžovatele, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu plnou moc, která prokazuje, že je v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, nebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání (výrok V.).

Návrh na ustanovení tlumočníka

[21] Stěžovatel požádal o ustanovení soudního tlumočníka i pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud rozhoduje o kasační stížnosti zpravidla bez jednání (§ 109 odst. 2 s. ř. s.). I zde se tedy žádost stěžovatele vztahuje primárně na písemný styk se soudem. Po stěžovateli však lze požadovat, aby si překlad svých podání i písemností obdržených od soudu zajistil vlastními silami, a to například i za pomoci zdarma dostupných strojových překladů. Jeho žádosti o ustanovení tlumočníka ve fázi řízení, v níž přichází v úvahu zatím pouze jeho písemný styk se soudem, nelze vyhovět (viz shora uvedené usnesení rozšířeného senátu č. j. 8 Azs 289/202180).

[22] Nejvyšší správní soud z toho důvodu zamítl návrh stěžovatele na ustanovení soudního tlumočníka pro řízení o kasační stížnosti.

Výzva k doplnění kasačních důvodů

[23] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu napadá rozhodnutí krajského (městského) soudu. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského (městského) soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.

[24]  K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/200558, č. 835/2006 Sb. NSS, v němž mj. uvedl: "Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti." Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského (městského) soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).

[25] Stěžovatel ve své kasační stížnosti neuvedl žádná tvrzení, která by bylo možno považovat za kasační námitky.

[26] S ohledem na výše uvedené nesplňuje kasační stížnost všechny náležitosti podle § 106 odst. 1. s. ř. s. Soud proto stěžovatele vyzývá k odstranění vad kasační stížnosti dle § 37 odst. 5 s. ř. s. (výrok VI). Stěžovatel je povinen kasační stížnost doplnit ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení (§ 106 odst. 3 s. ř. s.).
[27] Veškeré písemnosti je třeba zaslat ke spisové značce uvedené v záhlaví tohoto usnesení na adresu Nejvyšší správní soud, Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, případně elektronicky na elektronickou podatelnu (podatelna@nssoud.cz) nebo do datové schránky Nejvyššího správního soudu (wwjaa4f).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/2-AS-155/2026-15)