# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 10 As 538/2021

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 10 As 538/2021
- Číslo jednací: 10 As 538/2021-56
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2022:10.As.538.2021.56
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 1. 2022
- Datum zveřejnění: 30. 8. 2026
- Klíčová slova: Pozemní komunikace

## Výrok

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Osobě zúčastněné na řízení se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice - Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

## Odůvodnění

[1] Obec Louňovice požádala v květnu 2014 o určení, že cesta vedoucí přes pozemky paní J. k rekreačním chatám a k lesu je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Paní J. totiž bránila v přístupu veřejnosti na tuto cestu. Městský úřad v Říčanech žádosti nevyhověl, neboť cesta byla sice v terénu trvale patrná a spojovala chaty s obecní komunikací, ale nebyl dán souhlas vlastníka pozemku s průchodem osob či průjezdem vozidel. Cesta tak nesplnila všechny znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Obec Louňovice a A. T. (majitelka jedné z chat) podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání, která Krajský úřad Středočeského kraje zamítl.

[2] Paní J. požádala v červnu 2019 o určení, že tato cesta není veřejně přístupnou účelovou komunikací. Městský úřad žádosti vyhověl, neboť cesta nebyla v terénu už vůbec patrná, a tak nesplnila znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Obec Louňovice a A. T. se proti tomuto rozhodnutí odvolaly, krajský úřad však jejich odvolání zamítl.

[3] Obec Louňovice i A. T. napadly obě správní rozhodnutí u Krajského soudu v Praze. Krajský soud žaloby spojil do jediného řízení. Jediným rozhodnutí žalobám vyhověl, správní rozhodnutí zrušil a vrátil věci krajskému úřadu k dalšímu řízení.

[4] Proti rozsudku krajského soudu podala paní J. (stěžovatelka) kasační stížnost. Současně požádala o přiznání odkladného účinku, aby se předešlo další zátěži správních orgánů a účastníků řízení, na které mnohaletý spor nepřiměřeně doléhá.

[5] Obec Louňovice s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, neboť stěžovatelka neuvedla ani neprokázala rozhodné skutečnosti pro jeho přiznání. V případě nepřiznání odkladného účinku jí žádná újma nevznikne, což ostatně netvrdí ani stěžovatelka. Navíc vzhledem k délce řízení je v zájmu všech účastníků, aby správní orgány rozhodly co nejdříve. Odkladný účinek napadeného rozsudku by rozhodnutí jen zdržel. Podobně se vyjádřily také A. T. i krajský úřad.

[6] Kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat (§ 107 s. ř. s.). Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. zda stěžovatelce hrozí - pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy - újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7] Institut odkladného účinku je výjimkou ze zákonného pravidla v § 107 s. ř. s.; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadatelce o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdila a podrobně uvedla, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.

[8] Stěžovatelka spatřuje mimořádnost tohoto případu v tom, že by pokračování správního řízení mohlo nepřiměřeně zatížit správní orgány a účastníky řízení. Ostatní účastníci řízení však požadují rychlé rozhodnutí správních orgánů. Krajský úřad dokonce již zrušil správní rozhodnutí a věci vrátil Městskému úřadu v Říčanech. Podle soudu tedy nelze spatřovat jakoukoliv nepřiměřenou újmu v rychlém postupu krajského úřadu či v požadavku na brzké vyřízení věci. Jiné okolnosti ve prospěch svého návrhu stěžovatelka netvrdí.

[9] Soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam; srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012  32]. Soud proto výrokem II vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/10-AS-538/2021-56)