# Nejvyšší správní soud, sp. zn. 1 Afs 48/2026

- Soud: Nejvyšší správní soud
- Spisová značka: 1 Afs 48/2026
- Číslo jednací: 1 Afs 48/2026-44
- ECLI: ECLI:CZ:NSS:2026:1.Afs.48.2026.44
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 6. 2026
- Datum zveřejnění: 31. 8. 2026
- Klíčová slova: Daně - daň z přidané hodnoty

## Výrok

I.  Řízení o kasační stížnosti žalovaného proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2026, č. j. 30 Af 21/2022  425, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalovaného.

## Odůvodnění

[1] Specializovaný finanční úřad žalobkyni na základě několika daňových kontrol odepřel nárok na odpočet daně z přidaného hodnoty a doměřil ji platebními výměry za zdaňovací období srpen 2016, listopad 2016, leden 2017, duben až červen 2017, srpen 2017, září až prosinec 2017 a leden až únor 2018 (doměřené a vyměřené částky za jednotlivé měsíce se pohybovaly v rozmezí cca 3  18 mil. Kč). Finanční úřad dospěl k závěru, že v těchto zdaňovacích obdobích se žalobkyně účastnila daňového podvodu. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání žalobkyně zamítl.

[2] Žalobkyně proti napadenému rozhodnutí brojila žalobou, kterou krajský soud nejdříve v celém rozsahu zamítl (rozsudek ze dne 14. 8. 2024, č. j. 30 Af 21/2022277). Tento rozsudek však Nejvyšší správní soud následně zrušil a zavázal krajský soud, aby znovu posoudil druhou, subjektivní podmínku pro odepření nároku na DPH kvůli zapojení do daňového podvodu (rozsudek ze dne 26. 3. 2025, č. j. 1 Afs 266/2024101). Krajský soud následně vydal nyní napadený rozsudek, jímž v části žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí v části zrušil (výrok I.) a ve zbytku ji zamítl (výrok II.). Výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

[3] Proti napadenému rozsudku podal kasační stížnost jak žalovaný (dále jen "stěžovatel") - v rozsahu výroku I., tak také žalobkyně (dále jen "stěžovatelka") - v rozsahu výroků II. a III.

[4] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 4. 5. 2026 vzal stěžovatel svou kasační stížnost v plném rozsahu zpět. Soud proto řízení o kasační stížnosti žalovaného proti výroku I. napadeného rozsudku zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Dále pokračuje pouze v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky proti výrokům II. a III. napadeného rozsudku.

[5] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první citovaného zákona tak, že z důvodu zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/nss/1-AFS-48/2026-44)