# Nejvyšší soud, sp. zn. 7 Nd 296/2001

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 7 Nd 296/2001
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2001:7.ND.296.2001.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 11. 2001
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

Návrh dlužníka na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě se z a m í t á .

## Odůvodnění

U Krajského soudu v Plzni jako soudu věcně a místně příslušného je pod sp. zn. 54 K 15/2000 vedeno řízení, v němž se věřitel domáhá prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Dlužník navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Ostravě. Věřitel ve svém vyjádření výslovně uvedl, že s přikázáním věci nesouhlasí. Věc byla dne 29. 10. 2001 předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na přikázání.

Nejvyšší soud shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro to, aby věc byla přikázána jinému soudu.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti.

V posuzovaném případě nejsou dány žádné konkrétní skutečnosti, které by opodstatňovaly úsudek, že je vhodné, aby místo Krajského soudu v Plzni řízení konal a o návrhu na prohlášení konkursu rozhodl Krajský soud v Ostravě. V návrhu na přikázání věci žádné takové skutečnosti ostatně ani nejsou uváděny. Návrh na přikázání věci se opírá o dvě skupiny důvodů. Jednak jde o důvody, které se odvíjejí od okolnosti, že v tisku byly o dlužníku publikovány údaje, které jsou podle něho neobjektivní, vytvářejí ohledně něho dojem úpadku a znemožňují nezávislé posouzení návrhu na prohlášení konkursu. Namítaná okolnost nemůže být důvodem k přikázání věci. Soud rozhoduje nezávisle, je vázán pouze zákonem a způsob, jímž o dlužníku informuje tisk, nemá pro rozhodnutí soudu žádný význam. Samotná okolnost, že tisk publikoval nějaké údaje o dlužníku, ani způsob, jímž byly tyto údaje publikovány, byť může působit dojmem jednostrannosti, se samy o sobě nijak nedotýkají toho, že u Krajského soudu v Plzni nejsou nijak zpochybněny podmínky pro nestranné a objektivní projednání a rozhodnutí věci. Další důvod, o který se návrh na přikázání věci opírá, spočívá v tom, že dlužník spadá do uskupení Z - G. a že u Krajského soudu v Plzni jsou vedena celkem tři konkursní řízení týkající se obchodních společností patřících do tohoto uskupení. Ani z toho ovšem nevyplývá nic, co by mohlo být přesvědčivým podkladem pro závěr, že u Krajského soudu v Plzni není zaručeno nestranné a objektivní projednání a rozhodnutí posuzované věci.

Přikázání věci postupem podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je průlomem zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. Zároveň jde o určitou výjimku z ústavně garantované zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z toho vyplývá, že důvody, o které se přikázání věci jinému než příslušnému soudu opírá, musí být výjimečné a objektivně závažné. Žádné takové důvody v posuzovaném případě nejsou dány. Proto Nejvyšší soud návrh na přikázání věci zamítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/7-ND-296/2001-1)