# Nejvyšší soud, sp. zn. 7 Nd 106/2001

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 7 Nd 106/2001
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2001:7.ND.106.2001.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 4. 2001
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

Návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi se z a m í t á .

## Odůvodnění

U Obvodního soudu pro Prahu 10 jako soudu věcně a místně příslušného je vedeno řízení o dědictví po J. Š., který byl rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. 12 Nc 102/97, prohlášen za mrtvého, když za den jeho úmrtí byl stanoven den 12. 5. 1992. Účastníky řízení jako dědicové, kteří přicházejí v úvahu jsou synové zemřelého P. a R. Š., zastoupeni advokátem V. H., a dcera zemřelého J. V. V zastoupení synů zemřelého navrhl JUDr. V. H., aby z důvodu vhodnosti byla věc přikázána Okresnímu soudu v Břeclavi. J. V. vyjádřila s navrhovanou delegací souhlas.

Nejvyšší soud shledal, že v daném případě nejsou dány zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému než příslušnému soudu.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

V předmětné věci však z obsahu spisu nevyplývá žádná skutečnost, ze které by bylo možno přesvědčivě dovodit a odůvodnit, že je vhodné, aby místo věcně a místně příslušného Obvodního soudu pro Prahu 10 věc projednal a rozhodl Okresní soud v Břeclavi. Návrh nebyl odůvodněn žádnou konkrétní skutečností. Pouze z charakteristiky účastníků řízení lze dovodit, že tito mají bydliště mimo obvod místně příslušného soudu, a to v okrese Břeclav, resp. Brno- město. Žádnou konkrétní skutečností však není konkretizováno, proč by se tito účastníci řízení nemohli dostavit k Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Ani skutečnost, že nemovitosti, které mají být předmětem dědického řízení se nacházejí v obvodu působnosti Okresního soudu v Břeclavi není důvodem pro závěr, že vhodnějším k projednání a rozhodnutí věci je Okresní soud v Břeclavi.

Postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř. představuje výjimku ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost je dána zákonem. Tato zásada je upravena v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu se musí tedy opírat o takové okolnosti, které jsou svojí povahou a významem skutečně výjimečné. Na žádnou výjimečnou okolnost nebylo v návrhu na delegaci poukázáno a shora uvedené skutečnosti (místo bydliště účastníků řízení a místo nemovitostí, které mají být předmětem dědického řízení) nelze za výjimečné okolnosti považovat.

Vzhledem ke skutečnostem shora uvedeným Nejvyšší soud návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi zamítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/7-ND-106/2001-1)