# Nejvyšší soud, sp. zn. 6 Tdo 990/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 6 Tdo 990/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:6.TDO.990.2017.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 9. 2017
- Datum zveřejnění: 26. 10. 2017
- Klíčová slova: Křivé obvinění, Vyloučení soudce
- Dotčené předpisy: § 345 odst. 2,3 písm. c),d), e) tr. zákoníku; § 30 odst. 1 tr. ř.

## Výrok

Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je JUDr. Josef Mazák vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného J. S., a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 990/2017.

## Odůvodnění

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 2 T 130/2014, byl obviněný J. S. (dále jen "obviněný") uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, který podle zjištění jmenovaného soudu spáchal ke škodě policisty P. H. Za tento zločin a za sbíhající se zvlášť závažný zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 56 T 2/2014 (ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. 4 To 52/2014), byl obviněný odsouzen podle § 234 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody mu byl dále uložen podle § 70 odst. 1 písm. a) a b) tr. zákoníku trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (výčet věcí je uveden v rozsudku soudu prvního stupně pod čísly 1. - 14.) a podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí náhradní hodnoty, a to částky 1518,- USD a částky 20,- EUR. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 56 T 2/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému P. H. částku ve výši 120.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy.

2. O odvolání, jež proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný, rozhodl Městský soud v Praze nejprve usnesením ze dne 22. 1. 2016, sp. zn. 67 To 23/2016, jímž tento rozsudek zrušil a znovu rozhodl tak, že za použití § 223 odst. 2 tr. ř. z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. trestní stíhání obviněného pro shora popsaný skutek zastavil. Nejvyšší soud však rozhodnutím ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 6 Tdo 733/2016, toto usnesení na základě dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil a odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Městský soud v Praze proto o odvolání obviněného znovu rozhodl. Rozsudkem ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 67 To 23/2016, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku, kterým byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou, a při nezměněném výroku o vině, výroku o uloženém souhrnném trestu odnětí svobody v trvání 9 let, výroku o uloženém trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty a trestu propadnutí náhradní hodnoty a výroku o náhradě škody poškozenému P. H. nově rozhodl tak, že podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku obviněného zařadil pro výkon trestu (odnětí svobody) do věznice s dozorem.

3. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání, o němž je v souladu s rozvrhem práce příslušný rozhodnout senát č. 6 trestního kolegia Nejvyššího soudu (věc je zde vedena pod sp. zn. 6 Tdo 990/2017), přičemž jedním z jeho členů je soudce JUDr. Josef Mazák.

3. Podle ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.

4. V souladu s ustálenou judikaturou poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že příslušný orgán činný v trestním řízení sám nebo osoba jemu blízká byly projednávanou trestnou činností poškozeny, případně byly jinak této činnosti účastny (např. jako svědci či tlumočníci) nebo v případech, kdy vzniká pochybnost, že orgány činné v trestním řízení mají z jiných důvodů zájem na výsledku trestního řízení. Pro poměr k osobám ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. je vyloučen soudce, který je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu osobně přátelském, anebo naopak osobně nepřátelském.

5. Podle § 31 odst. 1 tr. ř. rozhodne o vyloučení z důvodů uvedených v § 30 tr. ř. ten orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát i bez návrhu.

6. V těchto souvislostech je třeba uvést, že senát Vrchního soudu v Praze č. 4, kterému předsedal soudce JUDr. Josef Mazák a který rozhodoval o odvolání obviněného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 56 T 2/2014, se ve svém rozhodnutí ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. 4 To 52/2014, jímž toto odvolání zamítl, vyjádřil i k okolnostem týkajícím se obvinění policisty P. H. ze strany obviněného v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti obviněného a také k navazujícímu postupu poškozeného policisty P. H. Za tohoto stavu věci lze usuzovat, že vznikají pochybnosti, že soudce JUDr. Josef Mazák pro poměr k projednávané věci nemůže v řízení o dovolání obviněného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 67 To 23/2016, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti odsuzujícímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 2 T 130/2014, nestranně rozhodovat, neboť již k jednání obviněného, jež má být předmětem posouzení v rámci daného dovolacího řízení, zaujal určitý hodnotící postoj.

7. Na tomto místě je vhodné poukázat také na judikaturu Ústavního soudu, podle níž při posuzování nestrannosti a nezávislosti nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní kritérium považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování. I toto kritérium reflektuje sociální povahu soudního rozhodování, z níž vyplývá, že i když třeba ve skutečnosti neexistuje (jak v subjektivní, tak v objektivní poloze) reálný důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezávislosti, nelze přehlížet případnou existenci kolektivního přesvědčení, že takový důvod existuje (viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 7/02).

8. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud rozhodl podle § 30 odst. 1 tr. ř. tak, že soudce JUDr. Josef Mazák je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného J. S., a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 990/2017.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/6-TDO-990/2017-2)