# Nejvyšší soud, sp. zn. 4 Tz 42/2008

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 4 Tz 42/2008
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.42.2008.1
- Typ rozhodnutí: Rozsudek
- Datum rozhodnutí: 16. 7. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

Pravomocným usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 320 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Č.

Napadené usnesení s e z r u š u j e .

Zrušují se i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

## Odůvodnění

Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007, které nabylo právní moci téhož dne, bylo podle § 320 odst. 3 tr. ř. určeno, že obviněný M. Č. vykoná tresty odnětí svobody, které mu byly uloženy

1. rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 4. 2004 č. j. 15 T 842/2003-30 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 11. 2005 č. j. 15 T 842/2003-70,

2. trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 4. 8. 2003 č. j. 3 T 433/2003-27 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 18. 4. 2007 č. j. 3 T 433/2003-56,

3. trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. 8. 2004 č. j. 3 T 533/2004-29 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. 3 T 533/2004,

ve věznici s ostrahou.

V odůvodnění citovaného usnesení bylo konstatováno, že rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 4. 2004 č. j. 15 T 842/2003-30 byl obviněnému M. Č. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 11. 2005 č. j. 15 T 842/2003-70 bylo podle § 45a odst. 4 tr. zák. rozhodnuto o přeměně nevykonaného zbytku tohoto trestu na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 197 dnů, pro jehož výkon byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou. Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 18. 9. 2006 č. j. 31 Nt 701/2006-15 bylo podle § 39b odst. 1, 2, 6 tr. zák. rozhodnuto, že obviněný M. Č. vykoná citovaný trest ve věznici s dozorem. Trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 4. 8. 2003 č. j. 3 T 433/2003-27 byl obviněnému M. Č. uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 18. 4. 2007 č. j. 3 T 433/2003-56 bylo podle § 60 odst. 1 tr. zák. rozhodnuto o vykonání uloženého trestu, a to ve věznici s ostrahou.

Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 25. 6. 2007 č. j. Nt 1524/2007-6 bylo podle § 320 odst. 3 tr. ř. rozhodnuto, že obviněný M. Č., kromě jiných též oba výše uvedené tresty vykoná ve věznici s dozorem.

Trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. 8. 2004 č. j. 3 T 533/2004-29 byl obviněnému M. Č. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. 3 T 533/2004 bylo podle § 45a odst. 4 tr. zák. rozhodnuto o přeměně tohoto trestu na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 150 dnů, pro jehož výkon byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou.

Za této situace, kdy obviněný M. Č. podle zjištění Okresního soudu ve Znojmě měl vykonávat více trestů odnětí svobody v různých typech věznic, rozhodl tento soud usnesením ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007 podle § 320 odst. 3 tr. ř., že obviněný vykoná výše uvedené tresty ve věznici s ostrahou.

Proti citovanému usnesení Okresního soudu ve Znojmě podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. Č. V jejím odůvodnění poukazuje na okolnost, že Okresní soud ve Znojmě v usnesení ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007 nezohlednil usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 9. 2007 sp. zn. Nt 1540/2007, kterým bylo podle § 320 odst. 3 tr. ř. určeno, že obviněný M. Č. vykoná tresty odnětí svobody

1. v trvání 1 roku uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 11. 2004 sp. zn. 17 T 727/2004,

2. v trvání 1 roku uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. 3 T 47/2004,

3. v trvání 5 měsíců uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 25. 2. 2004 sp. zn. 1 T 406/2003,

4. v trvání 197 dnů uloženého mu rozhodnutím Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 4. 2004 sp. zn. 15 T 842/2003 (v důsledku zjevné písařské chyby byla uvedena sp. zn. 15 T 842/2002),

5. v trvání 1 roku uloženého mu rozhodnutím Okresního soudu v Břeclavi ze dne 4. 8. 2003 sp. zn. 3 T 433/2003,

6. v trvání 150 dnů uloženého mu rozhodnutím Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. 8. 2004 sp. zn. 3 T 533/2004,

společně ve věznici s dozorem.

Usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007 je proto podle stěžovatele nezákonné, neboť podmínkou pro rozhodnutí podle § 320 odst. 3 tr. ř. je skutečnost, že u postupně uložených trestů je stanoven různý způsob jejich výkonu, avšak usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 9. 2007 sp. zn. Nt 1540/2007 bylo podle § 320 odst. 3 tr. ř. určeno, že tresty uložené mj. ve věcech Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 15 T 842/2003, Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 3 T 433/2003 a Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 3 T 533/2004 vykoná obviněný M. Č. ve věznici s dozorem. Za dané situace tedy již postup podle § 320 odst. 3 tr. ř. nebyl možný, neboť u trestů, ohledně nichž rozhodoval Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007, nebyl ke dni tohoto rozhodnutí stanoven různý způsob jejich výkonu, jelikož všechny tresty měl již obviněný vykonat ve věznici s dozorem.

Ministr spravedlnosti v závěru podané stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007 byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. Č. v ustanovení § 320 odst. 3 tr. ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak, aby napadené usnesení zrušil, a to včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbydou svého podkladu.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v tom směru, jak je ve stížnosti pro porušení zákona namítáno.

Podle § 320 odst. 3 tr. ř., je-li u trestů odnětí svobody postupně uložených stanoven různý způsob výkonu trestu (§ 39a a § 81 tr. zák.), určí společný způsob výkonu postupně uložených trestů soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.

Z obsahu předložených spisů Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. Nt 1522/2007, sp. zn. Nt 1524/2007 a sp. zn. Nt 1540/2007 lze zjistit, že ohledně určení společného způsobu výkonu trestů odnětí svobody, které byly obviněnému M. Č. postupně uloženy rozhodnutími různých (ve stížnosti pro porušení zákona vyjmenovaných) soudů, u Okresního soudu ve Znojmě probíhalo více řízení. Zásadními ale byla ta, která byla vedena pod sp. zn. Nt 1522/2007 na návrh Věznice ve Znojmě ze dne 19. 6. 2007 a pod sp. zn. Nt 1540/2007 na návrh téže věznice ze dne 31. 8. 2007.

Jako první v pořadí bylo vydáno usnesení ze dne 6. 9. 2007 pod sp. zn. Nt 1540/2007, jímž byl pro celkově 6 vyjmenovaných trestů odnětí svobody určen společný způsob výkonu trestu ve věznici s dozorem. Protože proti rozhodnutí podle § 320 odst. 3 tr. ř. není stížnost přípustná, nabylo uvedené usnesení právní moci dnem jeho vydání, tj. 6. 9. 2007.

Z tohoto důvodu pak o den (7. 9. 2007) později vydané usnesení pod sp. zn. Nt 1522/2007, které sjednocovalo způsob výkonu trestů, jež byly pojaty již do předchozího usnesení ze dne 6. 9. 2007 sp. zn. Nt 1540/2007, bylo neopodstatněné a ve svém důsledku rozporné se zákonem, jelikož zde ohledně obviněného M. Č. neexistovaly žádné tresty odnětí svobody, u nichž by byl stanoven různý způsob jejich výkonu, neboli rozdílné typy věznic (viz § 39a odst. 1 tr. zák.).

Z uvedeného tak vyplývá, že vydáním usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7. 9. 2007 sp. zn. Nt 1522/2007 došlo k porušení zákona v ustanovení § 320 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Č., což Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. a následně podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil, včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu. Protože v dané věci samotným rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo k nápravě vzniklého nezákonného stavu a není třeba vydávat rozhodnutí další, Nejvyšší soud již neaplikoval ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/4-TZ-42/2008-1)