# Nejvyšší soud, sp. zn. 4 Tz 36/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 4 Tz 36/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.36.2005.1
- Typ rozhodnutí: Rozsudek
- Datum rozhodnutí: 18. 5. 2005
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

Stížnost pro porušení zákona s e z a m í t á .

## Odůvodnění

Trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 10. 9. 2003, sp. zn. 1 T 73/2003, byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že poté, co dne 29. 8. 2003 kolem 12.00 hodin v parku, v ulici V J. v R., nalezl v křoví černou sportovní tašku obsahující mobilní telefon NOKIA 3510 I, v hodnotě 6.000,- Kč a dále různé doplňky k jízdním kolům, pilku na železo, sluneční brýle, šroubováky, imbus, klíče a další věci v celkové hodnotě 235,- Kč, měl v úmyslu nalezenou tašku si ponechat a orgánům policie ji vydal až poté, co byl policejní hlídkou zadržen. Za to mu byl v sazbě § 254 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.

Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 3. 10. 2003.

Proti uvedenému trestnímu příkazu podal podle § 266 (bez citace příslušného odstavce) tr. ř. ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. H. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř.

Ve svém mimořádném opravném prostředku vytkl ministr spravedlnosti Okresnímu soudu v Rakovníku, že uložením trestu obecně prospěšných prací trestním příkazem ze dne 10. 9. 2003, sp. zn. 1 T 73/2003, ve výměře 400 hodin bylo porušeno ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák., stanovící maximální možnou výměru tohoto druhu trestu. Okresní soud v Rakovníku nezohlednil skutečnost, že obviněnému byl trestním příkazem Okresního soudu v Berouně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 1 T 60/2000, uložen také trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který v době rozhodování trestní věci, napadené stížností pro porušení zákona, neměl obviněný vykonán a s výkonem tohoto trestu ani nezapočal. Vzhledem k tomu, že trest obecně prospěšných prací lze uložit pouze ve výměře od 50 do 400 hodin, byl uložením nového trestu stejného druhu porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil včetně na něj obsahově navazujících rozhodnutí, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.

Nejvyšší soud konstatuje, že stížnosti pro porušení zákona je třeba přisvědčit v argumentaci o porušení zákona a jeho rozsahu. Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. 1 T 73/2003, je patrno, že samosoudce tohoto soudu vydal dne 10. 9. 2003 pod. sp. zn. 1 T 73/2003 ve věci trestní příkaz, kterým byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zák., za což mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. V době vydání tohoto trestního příkazu však již byl trestním příkazem Okresního soudu v Berouně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 1 T 60/2000, který nabyl právní moci dne 13. 10. 2000, obviněnému rovněž uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, z něhož obviněný vykonal pouze 19 hodin. Uložením dalšího trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin tak byla překročena maximální možná výměra tohoto druhu trestu o 181 hodin.

V době rozhodování Nejvyššího soudu však výrok o trestu obsažený v trestním příkazu, jež je napaden stížností pro porušení zákona, již neexistoval. Tuto okolnost zjistil Nejvyšší soud z opisu pravomocného rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 25. 10. 2004 sp. zn. 2 T 86/2004. Uvedeným rozsudkem byl obviněný v bodech 1, 4) uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., v bodech 1, 3) trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák. dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., a v bodech 5, 6) trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. zčásti samostatně, zčásti ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. Za to mu byl uložen za jednání uvedené pod body 1, 2) výroku rozsudku podle § 202 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu trestního příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 10. 9. 2003 sp. zn. 1 T 73/2003, jakož i všechna další rozhodnutí, která na zrušený výrok obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za jednání pod body 2, 3, 4, 5) výroku rozsudku byl obviněnému v sazbě § 249 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Pro výkon trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obviněný J. H. podal proti tomuto rozsudku odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 9 To 124/2005, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. Rozsudek tak tímto dnem nabyl právní moci.

Za tohoto stavu věci, kdy již neexistuje pravomocný výrok o trestu z rozhodnutí, jež je napadeno stížností pro porušení zákona, neboť byl uložen souhrnný trest výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Berouně, a výrok o trestu v trestním příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 10. 9. 2003, sp. zn. 1 T 73/2003, byl dle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen, neshledal Nejvyšší soud důvody pro rozhodování ve věci, a stížnost pro porušení zákona jakožto nedůvodnou podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. května 2005

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/4-TZ-36/2005-1)